První zkouškové na jiné fakultě. Na PedF to byl vždycky boj - zkoušek bylo příliš mnoho, nezbýval čas na učení a ještě mě to nebavilo. Přesto jsem se bála - na FF je zkoušek méně, tak asi budou patřičně těžší, ne?
Sociolingvistika - 9. 1. 2012
(ústní zápočet)
V průběhu roku jsme si měli na každý seminář přečíst jeden text a o něm jsme vždy hovořili. Zápočet měl probíhat tak, že se nás na ty texty bude doptávat. Šlo povětšinou o studie, ve kterých někdo zkoumal, jestli mají přistěhovalci opravdu širší e než domorodci a jestli ti, kteří chtějí zapadnout, ho naschvál úží...
Nakonec jsem tomu dala víc, než jsem chtěla - na úkor zkoušky z dalšího dne. Vlezla jsem do kabinetu a říkám: "Já jdu na ten zápočet ze sociolingvistiky." A on: "Zápočet? Aha... hm... tak co se Labov snažil dokázat? Jaké jazykové proměnné bychom mohli zkoumat v ČR? S jakými nezávislými proměnnými se při podobných výzkumech obvykle potýkáme?" Tyhle otázky bych mu dokázala zodpovědět už na konci října i bez přípravy.
V kabinetu jsem nebyla déle než pět minut.
Dialektologie - 10. 1. 2012
(písemná zkouška)
Uááá!
...
Nevím, co k tomu víc napsat. Ty papíry byly plné věcí jako... éhh... prostě nějakých nářečních vět a my měli dopisovat, o která nářečí jde. Potom jsme měli vypisovat prvky pro nějaká jiná nářečí, číst mapu z Českého jazykového atlasu (to jediné bylo lehké a dobře bodově hodnocené), k příručkám přiřazovat autory... určitě ta zkouška nebude příliš problematická, ale bude to na přípravu chtít víc času.
Průchozích bylo 70 %, já měla 60 %. Dopadla jsem mnohem líp, než jsem čekala.
Neurolingvistika - 13. 1. 2012
(písemný zápočet)
Test jste tady už viděli. Mým favoritem se jednoznačně stala otázka č. 12 (Jak byste "léčili" poruchu jayzkové produkce?), kde jsem chvíli plkala o snaze zjistit, o jakou poruchu jde, jestli je vrozená nebo získaná, jestli je psychická nebo fyzická... a pak jsem napsala, že bych vyhledala odbornou pomoc neurolingvisty a neurochirurga, protože sama k něčemu takovému po semestru neurolingvistiky nejsem kompetentní. Prý to bylo pěkně zformulované, řekla mi, když mi test vzápětí opravila. Mhm, odpověď na úrovni, prostě.
Praslovanština - 25. 1. 2012 2
(ústní zkouška)
Bála jsem se toho. Ačkoliv to bylo dobře odpřednášené, jsou k tomu velice solidní skripta a zkouší to můj oblíbený docent, bála jsem se toho. Na druhou stranu jsem tomu dala docela dost času a i na zkoušku jsem šla s tím, že bych musela mít jó smůlu, abych ji neudělala. Zkoušet se mělo od 13:30, já měla teoreticky přijít na řadu v 14:10, prakticky jsem přišla na řadu asi v půl páté. Na té chodbě byla taková zima, že málem byla bitka o pořadí na zkoušení, protože se všichni těšili do tepla kabinetu.
Co mi trošku zkrouhlo můj nemístný optimismus, byl fakt, že jsme nedostali čas na písemnou přípravu. Já potřebuju písemnou přípravu! Potřebuju ji i při mnohem banálnějších zkouškách - a co teprve zkouška, kde máte odvyprávět konsonantnický systém indoevropštiny, který vypadá nějak takhle?
b p bh
d t dh
g' k' g'h H1
g k gh H2
gw kw gwh H3
s (z)
r l m n j w
Moje první otázka byla právě na nejproblematičtější části konsonantického systému indoevropštiny, se kterými jsem si nějak poradila (ačkoliv kdybych si mohla nakreslit tohle schéma, možná bych nemluvila pouze v holých větách, měly-li vůbec přísudek), ale zasekla jsem se na té palatalizované třetí řadě. Než mě navedl k tomu, co se s ní stalo - samozřejmě satémová změna, která vydělila slovanské jazyky... no, trvalo to více než chvíli.
Dál se mě ptal na metatezi likvid. Jak jsme seděli venku před tím kabinetem, opakovala jsem dokola: "Nechci metatezi likvid, nechci metatezi likvid, nechci..." a všichni na to "jóó, tu chci, já ji chci!" Ach jo. Takže jsem to tam celé zmotala dohromady, zjistila jsem, že to mám v poznámkách špatně napsané, ale nakonec jsme to společně dali dohromady. Správně jsem určila, že se to děje na základě tendence stoupající sonority slabiky, a on že prý ať mu řeknu, jak si systém na základě téhle tendence poradil s ostatními sonantami. Dlouze jsem přemýšlela a nakonec jsem to vzdala. A on že ne, že to určitě vím. A vzal si papír a napsal na něj ToiT a TomT a najednou bylo jasno, protože o monoftongizaci a vzniku nosovek jsem se přece učila. No jo, ta písemná příprava...
Kdybych měla objektivně zhodnotit svoje znalosti, se kterými jsem ta šla, dala bych si tu dvojku taky. Kdybych ale měla zhodnotit, co jsem mu tam řekla, vyrazila bych se po prvních deseti minutách.
Nojo, já věděla, proč si ho tak oblíbit.
I'm the king of the world!
Měla jsem jít zítra ještě na historii jazykového systému češtiny, ale ve snaze přizpůsobit se faktu, že to nemůžu zkoušet šestkrát, jsem se přepsala na pozdější termín. Čin to byl moudrý, zbabělý a prospěšný. A teď mě omluvte, jdu se učit dialektologii... kecám, jdu žehlit. Možná jsem houby student, ale zase je tu docela uklizeno :)