Moje praneteř (dcera mé sestřenice) se jmenuje Bára a narodila se 5.12. Je skvělá!
Včera jsme byli pozváni k Hance a Petrovi, abychom se mohli na Barborku podívat.
S Barborkou
Barborka nás klidně pozorovala modrýma očima a sem tam se do nich dloubla rukama, o kterých ještě neví, že jsou její. Čerstvě nakrmená byla celou dobu spokojeně vrnícím uzlíčkem a házela na nás neuvěřitelné obličeje, které také neměla zcela pod kontrolou.
Usmívat se do foťáku jde těžko, když o pojmu "mimika" nemáte ještě nejmenší tušení
Byla jsem ráda za svoji praxi u Jáši. Nebyl pro mě problém pochovat ji, přebalit, vykoupat. Na svlékání a oblékání mi ji vyrvala z rukou máma, že chce taky. Hanka s Petrem jen s úsměvem přihlíželi.
Bára je úžasná. Povedla se jim, je krásná, vlasatá, krásná... hm... taky krásná :-)
Mohla bych časem třeba chodit hlídat i k nim O:-)
Děda, já s Barborkou, brácha (můj), máma moje a máma Bářina
...a ještě jednou já a praneteř :-)