Ve stínu Eigeru

7. září 2013 | 23.30 |

Výlet do švýcarských Alp s Jirkou a Ebříkem. Počasí příliš nepřálo, ale ze všech těch filmů o zdolávání severní stěny Eigeru mám pocit, že to v těch místech tak prostě bývá pořád.

Každý pořádný výlet začíná v prodejně map, aby se účastníci dohodli, kam vlastně chtějí jet. Proto jsme se sešli v neurčenou hodinu v Kiwi, zakoupili mapu a dva průvodce po Bernských Alpách a vyrazili vstříc dobrodružství. A protože jsme vyrazili autem, tak jsem zbytek dne prospala.

V jednom z průvodců, které Honza koupil, psali, že je u jezer spousta kempů, a protože se ve Švýcarsku nedá příliš stanovat nadivoko, rozhodli jsme se, že se nějaký pokusíme najít. Tak jsme z dálnice sjeli na Stansstad, který jsme projeli a ještě si na nábřeží udělali přestávku, a vyrazili dál, on to koneckonců nemusí být kemp, nějaké zastrčené odpočívadlo by stačilo... Úzká silnička nás vedla po hrozně prudkých serpentýnách vzhůru, pak ještě začal být protisměr za kužely vyfrézovaný, místo na spaní nikde... Nahoře jsme dojeli do vesnice, kde silnice končila, a tak jsme to otočili a jeli vyfrézovanou silnicí dolů.

IMG_2096
 Vierwaldstättersee u Stansstadu

Na benzínce ve Stansstadu se Jirka zeptal na kemp. Že prý v Buochsu. Podél jezera jsme tam dojeli a kemp opravdu našli, ale naše vidina malebného táboření u vody byla se zaplivaným placem mezi fotbalovými hřišti zcela neslučitelná, a tak že to zkusíme ještě jinde.

Honza našel v mapě sedlo u Kerns (1458 m. n. m.), na kterém musel cestou v autě topit, aby zchladil motor, a probloudili jsme tam hrozně moc silniček, než jsme dorazili na plácek přímo na sedle, kde se dalo spát, aniž by nás někdo zajel nebo vyhodil. Konečně...

Ráno z okolních strání zněly hrozně hlasitě kravské zvonce, bylo to trochu jako kostelní zvony a trochu jako zvonkohra buddhistických chrámů.

IMG_2103
Tábořiště

IMG_2106
Ranní výhledy

Vyrazili jsme do Meiringen, kde Honza doběhl do Coopu pro pití, Jirka do informací pro informace a já zatím pilně strážila auto a snažila se dospat to, co jsem nenaspala v noci kvůli vedru. V informacích se Jirka hrozně nadchl pro Aletsch Glacier a že se dá hrozně vysoko vyjet autem a že tam pojedeme.

A tak jsme vyrazili, zase vzhůru. Cestou jsme potkali několik přehrad a odbočku na panoramatickou vyhlídkovou silnici s kyvadlovým systémem jízdy, a protože byly z našeho směru poslední tři minuty, jeli jsme se podívat. Výhled to byl opravdu pěkný, ledovec, hory a údolí... Při čekání na jízdu zpátky jsme se šli na konci silnice projít kolem přehrady, velmi malebně umístěné.

IMG_2112
Horské silnice dostávají 1+ za malebnost

IMG_2130
Výhled přes jezero na ledovec na konci panoramatické silnice

IMG_2138
Hory

Sjeli jsme do Gletsche, kde jsme míjeli horský potok, který se ukázal být pramenem Rhôny, a dojeli Fieschce k lanovce na Aletsch Glacier. Jenže lanovka stála 40 CHF a já jsem chudý student a viděla jsem už spoustu krásných ledovců zadarmo, žejo, a tak nepotřebuju vidět nějaký za osm stovek.

A tak jsme jeli pryč.

IMG_2144
U pramene Rhôny jsme potkali parní vláček

IMG_2148
Přestávka na oběd

Cestou k Eigeru, hlavnímu lákadlu cesty, jsme se zastavili v soutěsce Aareschlucht, která byla mnohem lepší, než jsem čekala. Místy byla široká jenom půl metru, tekla tam říčka a skály nad námi byly hladké a kolmé.

Zpátky k autu jsme se rozhodli nevracet se soutěskou, protože tam byla spousta lidí, ale po inzerované cestě kolem, což byla taky prča. Vyšplhali jsme po neznatelné stezce hrozně vysoko lesem, jenže cesta vedla do kopřiv, takže jsme se kus vraceli a vyrazili opačným směrem, než bylo auto, protože tam bylo jenom ostružiní. Instinkt byl správný, brzy jsme byli na cestě a u auta.

IMG_2158
Aareschlucht

IMG_2173
Velmi soutěskovitá soutěska

IMG_4723
Fotí se tam tak špatně, že ani na oficiálních
stránkách nemají o moc lepší fotky

(fotil Honza)

IMG_2188
Občas byla soutěska tak úzká, že se chodilo tunely s průhledy

Grindelwanden je úžasná vesnice. Rozkládá se v hlubokém údolí přímo pod Eigerem a kromě několika impozantních hor, které jsem jménem neznala, jsou z něj vidět taky Mönch a Jungfrau. V noci bylo vidět v oné legendární severní stěně Eigeru i světlo z vlakové zastávky, která je vybudovaná uprostřed tunelu skrze Eiger, aby se cestující mohli přímo do severní stěny podívat. (Severní stěna Eigeru je jedna z nejvyšších a nejtěžších v Evropě a o jejím zdolávání bylo natočených několik filmů, např. zde a zde. Pak jsem ještě našla akčňák zde, který neznám.)

Projeli jsme několik kempů a zakotvili v tom nejhezčím, co je nejvýše a Eigeru nejblíže. Aby se neřeklo, dokonce jsme si tam i postavili stan, i když jsme spali venku před ním. Západ slunce a stmívání pod horami bylo velice malebné.

IMG_2208
Plánování výletu

IMG_4751
Vyfoť nás! A ty to nekaž! :)
(fotil Honza)

IMG_2218
Eiger, Nordwand

IMG_4754
Grindelwald
(fotil Honza)

Ráno jsme konečně vyrazili na výlet do hor.

(Ještě večer a ráno Honza obvolával chaty kvůli rezervaci spaní a na té, kde jsme chtěli spát za dvě noci, se hrozně divili, že plánujeme jít do hor, když přece má přijít thunderstorm. To nám trochu zkazilo náladu, hlavně proto že prý se má počasí zkazit už to první odpoledne...)

Ve Stechelbergu jsme nechali auto a vyjeli lanovkou do Mürrenu, který byl zhruba ve třetině výšky Schilthornu, který jsme potřebovali přejít. Lanovka vedla až nahoru, jenže za sto franků (dva tisíce korun). Člověk by nevěřil, kolik lidí za to ty peníze dá.

IMG_4769
Začátek stoupání
(fotil Honza)

IMG_4777
Ještě ta obydlená část
(fotil Honza)

IMG_4829
Tady už je vidět i vršek, kam lezeme, a taky lanovka, kterou tam jezdí zbohatlíci

(fotil Honza)

IMG_0631
Stoupání od mezistanice lanovky ve druhé třetině kopce
(fotil Jirka)

IMG_2248
A ještě jedny kochací hory

Nahoru to byl hrozný výšlap, navíc bylo ještě dost vedro. Podstatnou část cesty se se mnou držel vzadu Honza a vykládal o ptácích a málem jsme viděli pěnkaváka sněžného, jenže doma se podle fotek ukázalo, že to je něco jiného, škoda.

Předvrchol Schilthornu byl moc pěkný, plný skalek a suti, šlo se chvíli i po ostrém hřebeni, a pak jsme se konečně vydrápali až na samotný Schilthorn (2970 m. n. m.). Vrcholovou euforii trochu pokazil ten hlouček pokuřujících lanovkářů, skrze který jsme se museli prodrat, a taky že nás vzápětí zahalily mraky, takže jsme nic neviděli, ale zas výhled byl naštěstí na všechny ty úžasné hory i cestou, no a taky tam byla papírová maketa Bonda s pistolí, protože se právě na Schilthornu natáčela hlavní přestřelka z Ve službách jejího veličenstva, a ta furt vydávala zvuky a říkala, že je Bond, James Bond, a to bylo dost otravné.

Ale jako dobrý, vylezli jsme třináct set metrů nahoru!

IMG_2276
Předvrchol Schilthornu, který už vykukuje v pozadí

IMG_2288
Jeden z posledních výhledů

IMG_2298
Pak už to vypadalo takhle. Před námi je Eiger...

IMG_2297
A měli tam úžasné dalekohledy s promítanými popisky hor, na které zrovna míří

IMG_2287
Kousek od vrcholu se pásl kozorožec

IMG_4866
A kolem létal orel
(fotil Honza)

Rychle jsme do sebe hodili oběd a vyrazili dál, protože Honza pomalu začínal panikařit z bouřky, protože narozdíl od nás pozná bouřkové mraky, i když je v nich. Jenže já bych si sestup hřebínkem nenechala vzít, těšila jsem se na něj celou dobu, protože i z dálky vypadal moc pěkně, tak jako... hřebínkovitě. A vůbec, jakej je rozdíl v tom, jestli mě bouřka chytí na hřebínku, nebo na cestě, když budu ve stejné výšce?

Hřebínek byl mnohem těžší, než se zdál, moje hůlky mi víc překážely, než byly co platné, protože to bylo jištěné řetězem, kterého jsem se potřebovala držet, protože skála byla posypaná pískem a ten hrozně klouzal. Honza zmizel vepředu jak blesk, jen jednou se nechal dohnat Jirkou, aby se ho pokusil přesvědčit, že se vrátíme, a pak už jsme šli spolu jenom s Jirkou a mně se tam hrozně líbilo. Protože když se zrovna roztrhly mraky, vypadalo to nádherně, pustě a nebezpečně.

IMG_2312
Hřebínek

IMG_2307
Nepřipadá vám to jako chladicí věž? S kluky na ochozu?

IMG_2311
Jirka umluvil Honzu, že se nevrátíme, a teď čeká na mě

IMG_2314
Placka pod námi

IMG_2318
Jirka

IMG_0644
Před sestupem z hřebene
(fotil Jirka)

IMG_2324
 Ok, tohle bych jako bouřkovou barvu
přiznala i já. Trochu návodné bylo i to hřmění.

Z hřebene jsme potom sešli na pláň, kterou jsme došli až k chatě, ve které jsme tu noc spali. Ve chvíli, kdy jsme na planinu vkročili, začaly padat kroupy a potom pršet, ale hrozně pěkně, přicházelo to pomalu, takže jak se cesta kroutila, vcházela a vycházela jsem do oblasti, kde kroupy padaly, a přišlo mi to dost vtipné.

Pak teda začalo pršet, to už tak super nebylo, protože to byla fakt průtrž mračen. Předhonila jsem Honzu, protože jak jsem do kopců pomalá, tak na rovinách nejsem, a utekla i Jirkovi, když už byla chata na dosah a nebyl důvod se držet pohromadě.

Když jsem - s vizáží hastrmana - rozrazila dveře Rotstckhütte, utichl uvnitř hovor a všechny oči se upřely na mě. Venku zahřmelo.

Měli jsme tu rezervaci, která nebyla třeba, v celé největší horní místnosti - noclehárně - jsme byli sami. Rozhodili jsme si mokré věci, aby uschly, (neuschly,) a hned poté, co jsme drze odmítli večeři i snídani, jsme si na stole v dolní místnosti (něco mezi hospodou a společenskou místností) na vařiči uvařili několik ešusů jídla a čaje.

IMG_2331
Rotstockhütte

IMG_2330
Upršená pláň

IMG_2327
Noclehárna

Ráno mě probudily kravské zvonce, jejichž zvonění se mi tak líbí, je zvláštně uklidňující. To byla ta hezká část dne. Venku pršelo...

Váhali jsme, jestli má cenu pokračovat do hor. Honza nechtěl. Jirka chtěl. Já chtěla, ale navzdory fámám nepociťuji žádnou nutkavou potřebu lézt za bouřek co nejvýše. A prostě... pršelo a mraky byly výhružně černé. Takže jsme šli dolů k autu.

Za tři hodiny jsme sestoupali skoro dvanáct set výškových metrů, tak pracně nastoupaných. (A ještě s báglem. Jednodenní výlet se 75l batohem!) Každého nás bolela nějaká část nohy, Jirku klenba, mě nehet a všechno kolem něj a Honzu tak obecně všechno, protože to celé pojal jako báječnou příležitost rozšlápnout si nové pohorky. Do toho střídavě pršelo a halily nás mraky, prostě správně pošmourný závěr výletu.

IMG_2344
Odchod do mraků

IMG_2348
Ohlédnutí na Schilthorn

IMG_2350
Variace na mraky kolem nás

IMG_2363
A ještě jedna

U auta jsme zjistili, že jsou u řidiče pootevřené dveře, a těžko říct, jestli se tam někdo vlámal, nebo jestli jsme je tak nechali my, každopádně v autě nic nechybělo. Cestou jsme se zastavili ještě na osvědčeném místě u jezera ve Stanstadu, kde jsme si s Jirkou uvařili oběd.

Poslední tečkou za výletem byla zastávka v Schaffhausen u rýnských vodopádů, které byly skoro cestou. Překvapilo mě to, že to bylo vážně dobré, takové velkolepé, na to, že je to uprostřed města. Vyhlídky byly na různých úrovních, sklesat se dalo po schodech až k samotné hladině pod vodopády a voda padala přímo vedle, a nahoru se pak jelo výtahem. (Tiger Leaping Gorge se má ještě co učit.)

Trochu technických detailů: šířka vodopádů 150 m, výška 23 m, hloubka u dopadu 13 m, stáří 14000-17000 let, letní průměrný průtok 600 m3/s, zimní průměrný průtok 250 m3/s, minimální naměřený průtok v r. 1921 byl 95 m3/s a největší byl v r. 1965 1250 m3/s.

IMG_2385
Rýnské vodopády

IMG_2406
Větší, než se zdají

A to bylo celé. Na můj vkus to je příliš civilizovaný a předražený kraj, ale hory tam mají pěkné. Ale věřím, že to budou v Turecku taky...


(Fotky, u kterých není uvedeno jinak, jsem fotila já. Kluci mi své fotky půjčili v surovém stavu, takže se za nedostatek postprocessingového zpracování omlouvám. Hlavně na těch Honzových fotkách ze zrcadlovky by se dalo ještě hodně pracovat (myšleno díky rozlišení a nesežraným barvám), jenže zase když už jsou tak dobré, tak se mi moc nechtělo. Jsem fotograf na baterky.)

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Ve stínu Eigeru zlomenymec 08. 09. 2013 - 09:29
RE: Ve stínu Eigeru sargo 08. 09. 2013 - 10:25
RE: Ve stínu Eigeru hospodynka 08. 09. 2013 - 15:58
RE: Ve stínu Eigeru eithne 08. 09. 2013 - 17:00
RE: Ve stínu Eigeru et 08. 09. 2013 - 19:02
RE: Ve stínu Eigeru sargo 08. 09. 2013 - 23:13
RE: Ve stínu Eigeru jarmik 09. 09. 2013 - 15:20
RE: Ve stínu Eigeru eithne 10. 09. 2013 - 10:38
RE(2x): Ve stínu Eigeru ebřík 10. 09. 2013 - 10:57
RE(3x): Ve stínu Eigeru eithne 11. 09. 2013 - 06:08
RE(4x): Ve stínu Eigeru ebřík 11. 09. 2013 - 13:06
RE: Ve stínu Eigeru boudicca 15. 09. 2013 - 14:36
RE: Ve stínu Eigeru eithne 16. 09. 2013 - 18:16