Jaksi taksi, Repo: Genetická opera, Běsi.
Jaksi taksi
v kulturním domě Kbely
Mám tuhle kapelu vážně ráda, ač je mnohými odsuzována jako kinderpunk. Pravda, na tom koncertě jsem se cítila trochu stará, ale to je malá daň za možnost si je poslechnout naživo.
Měli děsivou předkapelu. Já s Lukášem a Ondrou raději zmizela do přilehlé hospůdky na Svijany, MiX s Klárou místo ní šli na komín. Ale potom přišli Jaksi taksi a ano, bylo to dobré. Spousta lidí, hudby, dunění, světla... ne, nevím, co k tomu napsat
Optimista
Škola
Repo: Genetická opera
hráli: Alexa Vega, Anthony Head, Paul Sorvino, Michael Rooker, Bill Moseley, Terrance Zdunich, Paris Hilton, Rebecca Marshall, Sarah Power, Nivek Ogre
Film, na který bych si nikdy netroufla někoho vzít. Byla jsem domluvená, že až vyjde DVD verze, pustíme si to s Lukášem doma... ale člověk míní, Sargo mění a tak jsem na tom byla ve středu v kině.
Je to nářez. Mám ráda filmy, které si zakládají na vizualitě - Sin City, Kill Billa a tomu podobné. Tenhle k nim bez přemýšlení řadím také. Ten film je o barvách, o krvi a vnitřnostech, trochu o zpěvu, který mi tam ovšem často nesedl. Ale ve výsledku jsem odcházela spokojená - ani ne zhnusená, jak jsem se trochu bála, je to opravdu taková barevná operetka se zajímavými obrázky.
Nebojím se to říct: Doporučuju!
Běsi
Divadlo v Dlouhé
hráli: Miroslav Táborský, Marie Málková, David Prachař, Miloš Kopečný, Jan Vondráček, Pavel Tesař, Magdalena Zimová, Tomáš Turek, Miroslav Hanuš, Michaela Doležalová a další
Zajímavé představení ve všech směrech.
Začínalo se o 40 minut později, protože jeden z herců uvízl v dopravní zácpě. Člověk, který nám to oznamoval, to dokázal podat tak, že mu publikum ještě zatleskalo. Hra samotná trvá tři hodiny - po přestávce tam zůstalo překvapivě málo lidí (tj. odhadem sedm osmin). Hrálo 18 herců a pro příště si seženu graf příbuzenských a jiných vztahů, neb orientace v ruských jménech není jednoduchá.
Umřeli všichni a i přesto se na konci publikum tiše pochechtávalo. Byl to účel? Těžko říct.
Pěkné barevně, pěkné výkony, pěkné kulisy. Ocenila jsem promítání na stěnu, ocenila jsem déšť vody i požár, chyběla mi výraznější hudba.
Ačkoliv tříhodinové, bylo převedení na prkna hodně zahuštěné. Nezůstala jen jediná linie, příběh byl košatý a složitý, spletitý. Přes to všechno jsem se chytala, čemuž se stále divím a přijde mi to sympatické :-)
Výsledek? Nenudila jsem se tam, bylo to dobré. Líbilo se mi to, ačkoliv to ke špičce poslední doby nepatří. Ale líbilo.
