eithne: Hospodyňka, Sargo: Díky za vaše relevantní návrhy
Lentilka, Angie: Děkuju
Aailyyn: Na základku i gympl vzpomínám hodně ve špatném. Neměla jsem to tam ráda a i když jsem nebyla sígr, nýbrž spořádaný podlavicový čtenář, ovzduší tam bylo vážně hrozné. Tady to tak překvapivě ještě ale není - ty děti jsou taky ještě hrozně malé. Jenom je potřeba jim věnovat svoji plnou pozornost po celou dobu. Jsou tam takoví, kteří si pozornost vynucují tím, že zlobí; ale hlásí se na každou moji otázku a chtějí odpovídat a zlobí jen tehdy, když vyvolám někoho jiného. Jsou malí, ale ještě nejsou zkažení, ještě pořád jsou zvídaví. Pořád ještě odpovídají, že je některé předměty baví, že se na ně těší. Takovéhle věci mě tam moc těší.
Evi: Docela jsi to trefila Přístup mám opravdu spíš přátelský a docela to funguje. Sem tam si zařvu "ticho!" a pomáhá to. Jinak řvát nepotřebuju, už jsem si vymyslela pro děti tresty. Sice jsem si myslela, že mě učení bude víc vnitřně naplňovat, což se neděje, ale úplně hrozné to není