Vánoční vánočnění

Díky za tyhle Vánoce.

Poprvé jsem v lese řezala stromek. Nebyl vysazený, ale náletový a měl těsnou konkurenci dvou buků, takže by stejně dlouho nepřežil. Doma jsme vždycky měli stromky kupované - v Praze to ani moc jinak nejde. Tohle mělo atmosféru.

Stromeček jsme zdobili s Jirkou. Hanka zdobení nechala nám, a tak jsme si s Jirkou stromeček mohli ozdobit po svém. Visely na něm Hančiny perníčky, slaměné ozdoby a ořechy, hořely tam svíčky a prskaly prskavky a vypadalo to nádherně.

Byla jsem na Štědrý den na běžkách. A nejenom na Štědrý den. Čtyřiadvacátého chumelilo a fučelo, takže jsme doběhli jenom z Kvildy do Horské Kvildy a zpátky, ale šestadvacátého jsme ušli bratru skoro třicet kilometrů. Šumava byla skoro prázdná, já ani po několika letech nezapomněla, jak se na tom stojí, a Jirka si konečně vyzkoušel loni nové lyže.

Byla jsem na půlnoční. Nevím, jestli jsem byla někdy dřív, ale byli jsme na to s Jirkou oba zvědaví. Veselský kostel byl narvaný, takže nebylo kam uhnout po smutném zjištění, že pán přede mnou trpí plynatostí, a ve svém proslovu (nebo jak se tomu říká, možná kázání?) použil kněz devětačtyřicetkrát slovo "tedy" jen od doby, co jsem to začala počítat. Mluvil o Havlovi a o zdi před kostelem a nejsem si jistá, jestli ještě o něčem jiném, a nezaujal bohužel ani formou, ani obsahem. Utekli jsme po hodině společně s davem dalších lidí hned poté, co se s námi nikdo nepozdravil.

Dostala jsem spoustu príma dárků. Taky jsem ochutnala dva úplně jiné, ale oba skvělé bramborové saláty, na Štědrý den snědla místo cukroví spoustu pistácií, Jirka dostal hnědé tričko a zjistila jsem, že i pes dokáže po čuchu najít svůj dárek a sám si ho rozbalit.

A ještě pár momentek z běžek - počasí nám zcela nepřálo

Ušli jsme toho ale spoustu a Šumava byla skoro prázdná

Většinou byly i krásně protažené stopy

Já tam byla taky, i když jsem Jirkovi velice záhy sebrala foťák...

A nad touhle fotkou pořádně ňufejte aspoň do doby, než mě ji Jirka donutí sundat ;)