Ruka a její syn

Jsem pořád ve škole. Když nejsem ve škole, hlídám. A když nejsem ve škole a nehlídám, připravuju se do školy.

To je moje součastnost v kostce.

Dokonce jsem se jednou zhroutila, protože jsem nebyla schopná vyřešit situaci, že jsem udělala jiný úkol na staroslověnštinu (trval mi tři hodiny) a že jsem špatné cvičení napsala i spolužačce, a nakonec jsem další den do školy nešla, protože jsem z toho byla úplně v pytli.

Čímž chtěl básník říci, že Turecko už zůstane nejspíš navždy fragmentem a že se na blog bude asi prášit až do další cesty kolem světa.

Ale!

Dělala jsem s Anežkou moc pěknou prezentaci na lingvistickou typologii o tom, v jakých jazycích existuje pojmenování pro prst a v jakých prst neodlišují od ruky. A připadá mi to zajímavé, tak to sem rovnou hodím, ať se cítí čtenáři poučeni.

---

Hlavní mapa v kapitole 130 na stránkách projektu WALS ukazuje distribuci dvou základních způsobů, jimiž jazyky označují lidský "prst" a "ruku" (zápěstí).

Rozlišují se tu:
žlutá: shoda obou termínů (oba denotáty jsou označeny stejným slovem) a
červená: rozlišení obou termínů (každý denotát má své vlastní pojmenování).

Angličtina nebo čeština jsou příklady, kde máme označení dvě. V tzotzil v Mexiku slovo c´obil znamená "ruka" a konstrukce bict´al c´obil znamená "malá ruka" - i to jsou odlišné termíny. Obdobným případem je např. jazyk choctaw v Mississippi, který označuje ruku abak a prst abak ishi, doslovně "syn ruky".

Shoda termínů je např. v jazyce kxoe v Namibii, kde slovo céú označuje jak "ruku", tak "prst".
Několik jazyků vykazuje shodu, ale přesto mají pojmenování pro "ruku", které neoznačuje také "prst". Například v jazyce oneida v New York State se užívá slova osnúhsa jak pro "prst", tak pro "ruku", ale existuje zde také termín óhtsya, který označuje pouze "ruku". Takové případy se zahrnují mezi shodné termíny.

Jazykový vzorek na mapě ukazuje, že jazyky rozlišující oba termíny jsou zhruba osmkrát běžnější než jazyky se shodou. Jazyky rozlišující oba termíny se vyskytují ve velkém množství ve všech obydlených částech světa. Jazyky se shodou se vyskytují relativně frekventovaně především v Austrálii a Severní Americe (s výjimkou středního a jižního Mexika).

Jazyky se shodou se vedle toho vyskytují v Jižní Americe, ale nepřevládají zde. Mimo tyto tři oblasti se takové jazyky objevují jen sporadicky.

Shodu vykazuje 72 jazyků ze vzorku. Z nich je 64 % používáno lovci-sběrači, 25 % skupinami, které mají smíšené hospodářství pěstování a shánění potravy a 11 % plnohodnotnými zemědělci. Skoro 90 % jazyků se shodou termínů používají lidé, kteří nepřijali vůbec nebo jen částečně zemědělský způsob života.

Geografické rozšíření těchto tří kulturních skupin je ukázáno na následující mapě.

Lovci-sběrači 46 - červená
Farmář-pastevci 18 - bílá
Plnohodnotní zemědělci 8 - modrá

Tyto údaje ukazují, že způsob, jakým se 'prst' a 'ruka' lexikálně liší, je silně spojován s druhem obživy. Jazyky, kterými se mluví ve skupinách, které nejsou plně agrární, mají tendenci vykazovat shodu silněji než plně zemědělské. Naopak jazyky plnohodnotných zemědělců mají tendenci ukazovat rozdíly silněji, než mají jazyky lovců-sběračů a zemědělců "na částečný úvazek".

Pokud je shoda v jazycích plnohodnotných zemědělců, učinili mluvčí tohoto jazyka relativně nedávno přechod od lovectví-sběračství nebo od částečného zemědělství k plnému zemědělství.

Co ale činí prst výraznějším mezi farmáři ve srovnání s lovci-sběrači?

Skupiny lovců-sběračů se mohou typicky lišit od zemědělců v rozsahu, v jakém využívají ozdoby prstů, hlavně prsteny, které mají za úkol zvýraznit (tedy odlišit) prsty.

Bohužel neexistují žádné hodnověrné výzkumy o nošení prstenů jednotlivými národy, ale zdroje, které existují, podporují tvrzení, že zemědělci obvykle dělají a používají prsteny v daleko větší míře než lovci-sběrači.

To pomáhá vysvětlit, proč jazyky farmářů mají tendenci k silnějšímu lexikálnímu odlišování prstu od ruky než lovci-sběrači, kteří mají tendenci více používat jednotný termín pro označení 'prstu' a 'ruky'.

...

A ještě jedna hezká historka, na stránce uvedená, která se vztahuje právě k výrobě a užívání prstenů:

Například Kunz (1917: 31) uvádí, že prsteny nejsou preferovány mezi Eskymáky, kteří je ani nevyrábí, ani nenosí. Tvrdí, že admirál Peary zjistil, že je nemožné se zbavit mnoha prstenů, které s sebou bral na jednu ze svých arktických cest ve víře, že budou atraktivní pro Eskymáky a že by se daly dobře vyměňovat za jiné předměty.

Chudák :)