Intenzionálně Klára hledá jednorožce, zatímco extenzionálně může hledat leda nosorožce. Nebo jsem to nepochopila, což nevylučuju.
Úvod do teoretické sémantiky - 7. 5. 2013
(ústní část zkoušky)
Měly jsme si přečíst tři libovolné teoreticky sémantické studie a přijít nad nimi podebatovat. Byla jsem ve skupině s Anežkou, Míšou a Adélou a četly jsme od Peregrina Co je to význam a Strukturalismus: heslo nebo pojem a od Sgalla FGP a funkční sémantika věty. Měly jsme mu napsat, co budeme číst, a měly jsme mu poslat anotace. Anotace měly obsahovat náměty k debatě.
Což trochu odporuje definici anotace, ale hej, bavíme se o úvodu do teoretické sémantiky, tam všechno odporuje... všemu.
Týden před zkouškou se přeptal, cože to budeme číst, ačkoliv jsme mu to hlásily už několik týdnů dopředu. Okej, nečetl to, nebude to znát, v pořádku, nám to vadit nebude.
První studie se mi moc líbila. Peregrin tam došel k názoru, že význam není ani něco hmatatelného, ani něco uvnitř mysli, ale že je to entita z platónské říše objektivních abstrakt. Okej, sice s tímhle postulátem Peregrin přišel až poté, co všechny předchozí možnosti zamítl pro nedostatek důkazních materiálů, ale navrhnul to už Platón a stojí na tom filozofie matematiky, tak proč ne.
S Anežkou jsme se dohodly, že do části 'proč význam neexistuje v mozku' zatáhneme neurolingvistiku. Peregrin nebyl neurolingvista, XY není neurolingvista, tak proč to tam trochu nerozložit něčím, o čem tam nikdo jiný nebude nic vědět? Opřely jsme se do toho - porucha vnitřní řeči u schizofreniků, Lichtheimův dům, poruchy řeči, vlčí děti, Williamsův syndrom, priming, zrcadlové neurony...
Asi jsme ještě moc naivní, že jsme vůbec čekaly, že na to dojde řeč.
'Debata' probíhala stylem, že nás postupně vyvolával a probíral s námi naše připomínky, takže když někdo do své anotace napsal "nerozumím téhle tezi", tak byl dotázán na to, jak se jí má rozumět. Věděla jsem, proč tam nejasnosti nevypisuju.
Myslím, že tentokrát se ulevilo nejenom nám, ale i jemu, když to bylo konečně za námi.
"Takže ten zásobník takhle zaklapnu a musím ještě udělat takové
to klik-klak? Jak je vůbec daleko ten terč? Všechno to sázím dolů..."
"Tak si tam představ toho svého přednášejícího."
"Jů, devítka! Počkat, a kde se vzal ten průstřel desítkou?"
A fakt že jo.
Úvod do teoretické sémantiky - 14. 5. 2013 2
(písemná část zkoušky)
Mám dvojku a jsem naštvaná.
Ano, test byl těžký, ale co bych musela udělat, abych dostala jedničku? Popsat 666 řádek vlastní krví? Hádám, že si opravený test vyžádám k nahlédnutí, až si půjdu pro známku.
(Nová verze známky a průběh nahlédnutí do testu na konci článku.)
Přednášející, zde již zmíněný Mgr. XY odmítl udělat předtermín pro Anežku, která kvůli státnicím musela mít uzavřené známky do 17. 5., protože by přece musel dělat extra variantu testu, a tak jsme psaly všechny takhle brzo. Jsem docela ráda, že už je to za mnou, z tohohle předmětu mám trauma. Lehkou satisfakci cítím jen ze své evaluace předmětu a přednášejícího, kterou si za rámeček rozhodně nedá, a taky z toho, že má Mgr. XY smlouvu jen do června. Třeba mu ji na základě těch evaluací neprodlouží? Těžko tvrdit, že nejsem pomstychtivá, protože jsem, ale on si to vážně nezaslouží, vždyť neprojevil ani nejmenší zájem o to, jestli tomu rozumíme. Tak proč by tam měl dál učit?
Ale test udělal pěkně, to jako zas jo. Byl těžký, ale hezky zkomponovaný a po nastudování handoutů se dal téměř 100% vyplnit. Teda - když vám někdo blízký prozradil, k čemu je dobrá tabulka pravdivostních podmínek složených výroků, což mně naštěstí Jirka řekl. Taky mi Jirka vysvětlil, že Russelův paradox byl řešen více (a lepšími) způsoby, než jsme si říkali o přednášce, ale upřímně se mi to tam ani nechtělo psát, i když na to byla extra otázka.
Byl pro mě tenhle předmět přínosný? Ale jo, byl - teď už vím, že existuje i takové odvětví lingvistiky, kterému nerozumím ani zbla. Jestli se mě na něco z teoretické sémantiky zeptají u státnic, budu nahraná. A ideálně půjdu poslat pro Mgr. XY, aby viděli, že on by taky neuměl zodpovědět jedinou otázku. Jenže... na státnice studujeme sami za sebe a na nikoho svoje neznalosti hodit nemůžeme, žejo.
(Obrázek je proklikávací ke zdroji)
Úvod do teoretické sémantiky - 28. 5. 2013 1
(zápis známky do indexu s nahlédnutím do testu)
Anežka mi napsala, že si přijede Prahy zapsat známku z teoretické sémantiky do indexu a jestli se tam nechci potkat. Jak jsme se viděly, tak mě poprosila, abych ji nějak rozptýlila, že pořád musí myslet na ty státnice, co je má za tři týdny.
A tak jsem ji rozptýlila.
Věc se má tak, že já se obecně nerada hádám, protože neumím hledat argumenty bez předchozí přípravy. Jenže taky nemám ráda, když si myslím, že mám pravdu, a někdo jiný s tím nesouhlasí. Původně jsem si tam opravdu šla jenom nechat zapsat známku a podívat se na test, jestli mám do celkového hodnocení započítané i bonusové body. Měla jsem 31,5 bodu, přičemž jednička byla za 33 bodů. Test byl ohodnocený akceptovatelně, měla jsem v něm víc chyb, než jsem si myslela. Až potud dobré.
Pak jsem ale zjistila, že se známkovala i ústní část a že já jsem dostala 1/2, a to už se mi nelíbilo. (Anežka dostala jedničku a Adéla s Míšou dvojku.) A když jsem zjistila, že mi za test taky počítal 1/2, ale že dvě jedničky lomeno dvojkami jsou pro něj ve výsledku dvojka, nedalo mi to a ozvala jsem se a zeptala jsem se, na základě čeho hodnotil ústní část.
Odpověděl, že to bylo před třemi týdny a že si to samozřejmě už moc dobře nepamatuje.
Namítla jsem, že jsme nevěděli, že jsme za to hodnoceni, že jsme to všichni vnímali spíše jako zápočet, tedy povinnost, která se pouze odfajfkuje.
Uznal, že to měl možná zdůraznit.
Znovu jsem se zeptala, proč jsem neměla čistou jedničku.
(Obrázek je proklikávací ke zdroji)
Zahloubal se do mé anotace a svých poznámek. Nakonec vyrukoval s částí, o které jsme se bavili už tehdy - že mně připadá problematické tvrzení, že nemůžeme výraz vnímat jako něco na významu zcela nezávisle existujícího a jen náhodně připojeného, neboť nemůžeme myslet, jednat a žít bez jazyka. Psala jsem tam, že by autora měl někdo měl seznámit s neslyšícím člověkem, který se neměl ve svém životě možnost naučit znakovat. Tvrdil by autor i nadále, že bez jazyku nejsou myšlenky? XY jsem dneska znovu vysvětlila, jak jsem to myslela, a on znovu namítl, že i takový člověk by si vymyslel nějaký jazyk, kterým by komunikoval se světem. Pokusila jsem se poukázat, že než si člověk stvoří vlastní jazyk, musí mít myšlenky, které jím chce vyjádřit, protože proč by to jinak dělal.
V podstatě si myslím, že naše hlavní nedorozumění pramenilo především z toho, co ještě považujeme za jazyk. Já jazyk beru jako nástroj ke komunikaci, zatímco XY za jazyk evidentně považuje i myšlenky.
Dva názory, které oba mají v dějinách lingvistiky své zastoupení. Přesto trval na svém. A to si myslím, že je špatně.
Když už se začaly opakovat stejné argumenty a já měla pocit, že stejně neslyší, co říkám, poprosila jsem ho o další připomínky k textu.
Poukázal na mé - podle něj populistické - tvrzení, že autor odmítá extrém (významy jsou substance), aby prosadil jiný extrém (významy jsou relace), přičemž jsem se v anotaci ptala, jestli nemůže být pravda někde uprostřed, že by měl význam třeba více složek. Dneska jsem nadhodila, že se zrovna učím na jinou zkoušku, kde se o vícesložkových významech mluví, a on uznal, že to asi je možné.
Takže pročžeto mám jedna lomeno dva?
(Obrázek je proklikávací ke zdroji)
Anežka byla zkrátka lepší než já a já jsem byla lepší než Míša s Adélou.
Takže kdybych byla ve skupince, kde by nebyla Anežka, tak bych dostala jedničku?
To popřel. Pak to připustil. A pak to zase popřel. Myslím, že v tom sám neměl úplně jasno.
Ujistila jsem se, že má Anežka už uzavřené známkování, abych jí tím neuškodila, a pustila jsem se do vzpomínání na průbeh debaty. Otázky cílené na mě jsem zodpověděla všechny, byť třeba nesouhlasil s mými názory (stejně jako dneska) (a nativista taky nebude souhlasit s konstruktivistou, ale obě teorie jsou široce přijímané, žejo). Pak se ptal Anežky na to, proč je v příběhu o medvědovi důležitější forma než obsah, což psala do anotace jako něco, co jí není jasné, a ani při debatě neodpověděla. Já navrhla lyriku/epiku, a když on začal o morfologii pohádky, byla jsem to já, kdo to vysvětloval. Když se Míša dostala k ikoně/indexu/symbolu, byla jsem jediná, kdo věděl, kdo je rozčlenil.
Takže v čem byla Anežka při debatě lepší než já?
Odpověděl, že už je to tři týdny, takže si to nepamatuje.
Anežka namítla, že ona si minimálně to o Proppovi a Piercovi pamatuje a že říkám pravdu.
Jenže on nemůže měnit známky na základě něčeho, co si nepamatuje, žejo.
Unavená tím, že svoje argumenty v podstatě říkám do zdi, a navíc už jsme tam byly skoro tři čtvrtě hodiny, jsem mu dala index, ať mi tam teda zapíše tu dvojku, že už chci jít domů. On namítl, že mi nemůže dát dvojku, když ji nedokázal vyargumentovat, a že mi dá jedničku.
Jak v Kocourkově.
Anežka se při odchodu ještě zeptala na pojem rekurze, že k tomu nedokázala najít slušnou definici, kterou by do testu mohla napsat, a ukázalo se, že XY, který ji do testu dával, taky nemá moc jasno.
A při samém odchodu prý: "Ještě úplně nesouvisející... ten článek o tom šluknovském pochodu byl moc pěkný..." Dohledala jsem si, že je XY v obou facebookových skupinách, kam Olaf sdílel můj odkaz na článek, a že se účastnil 63km trasy. No, zas jednou jsem si připomněla, jak je fajn mít zaheslovanou rubriku o škole.
Gratuluji všem, co se pročetli až na konec
(Obrázek je proklikávací ke zdroji)
RE: Květnová legrační zkouška (a jednorožci) | sargo | 28. 05. 2013 - 21:05 |
![]() |
eithne | 28. 05. 2013 - 21:37 |
RE: Květnová legrační zkouška (a jednorožci) | zmrzlinka | 31. 05. 2013 - 11:19 |
RE: Květnová legrační zkouška (a jednorožci) | boudicca | 31. 05. 2013 - 13:13 |
RE: Květnová legrační zkouška (a jednorožci) | eithne | 06. 06. 2013 - 18:26 |