Červen: Mám uzavřený poslední semestr studia

Mám uzavřený poslední semestr studia, nicméně nemám uzavřené ještě ty dva předchozí. Ale tak stejně dobrý, ne? A navíc poslední zkouška z celého studia za jedna! Tak už bych možná mohla začít psát tu diplomku, co z ní ještě nemám ani čárku, žejo?

Současné lingvistické směry - 3. 6. 2013
(ústní zkouška)

V neděli nám přišel v osm večer mail, že jsou povodně a že to fakulta ví, ale že se v pondělí ani zkoušky, ani přijímačky rušit nebudou, a v deset večer nám přišel mail, že se zkoušky i přijímačky přece jen teda rušit budou.
Naštěstí to přišlo až potom, co jsem dopsala práci a dočetla všechny články. Obvykle tyhle povinnosti s více než několikahodinovým předstihem splněné nemám.

Současné lingvistické směry - 6. 6. 2013     1
(ústní zkouška)

Mě to učení tak hrozně nebavilo... Samé GPSG, HPSG, OT, teorie GB, LFG, T-model a k tomu tisíce jmen a dat, ze kterých nám slíbila, že zkoušet nebude, ale mně to stejně nedalo a učila jsem se je.
Na zkoušku jsme měli přinést seznam deseti načtených článků, srovnání dvou přístupů a sebe plné vědomostí.
Za srovnání jsem byla pochválena, že prý je tam pár hezkých myšlenek. (Tedy - myšlenka jako myšlenka tam nebyla ani jedna, ale pečlivě jsem to sepisovala z přednášek i článků, tak jsem asi vybrala to nejhezčí.) Zeptala se mě ohledně toho na pár otázek, třeba že jako proč byla kognitivní lingvistika považovaná za málo vědeckou a jestli takhle byly označovány i jiné směry a přístupy, a potom už se mě zeptala, který článek mě nejvíc zaujal. To jsem měla promyšlené předem, a protože toho nejvíc vím právě o kognitivní lingvistice, zvolila jsem dva články, které se jí zabývaly. Další otázky směřovaly proto na to - co znamená "kognitivní gramatika" a jestli si vzpomenu na něco v těch článcích (analýza ruského genitivu zabírala třetinu jednoho) a jestli se projevují metafory i v gramatice.
Jako otázku jsem si vylosovala sociolingvistiku, ke které jsem toho věděla jenom maličko, a tak jsem se trochu bála. Jenže ona toho chtěla ještě mnohem méně, takže jsem ani nemohla popsat celý komunikačně-pragmatický obrat, nemohla jsem ani vyjmenovat všechny směry v rámci sociolingvistiky...
Ona je tak neskutečně hodná, a přitom úžasně přednáší! Jedna z mých nej přednášejících. 

(obrázek je proklikávací ke zdroji)

Filozofie jazyka - 11. 6. 2013     
(ústní zápočet)

Většinu života jsem si myslela, že nemám talent pouze na exaktní vědy - matiku, chemii a z větší části fyziku - a že ze zbytku bych zvládla cokoliv. Ale šla jsem studovat češtinu, protože ten zbytek je stejně s uplatněním celý naprd a čeština mě aspoň bavila.
Po absolvování filosofického diskurzu s doc. Hogenovou jsem zjistila, že do ranečku věcí, které nejsem s to chápat, patří i filozofie. A teď se v tom jenom dál a dál utvrzuji.
Možná je to tím, že nejsem nejpevnější, nejstatečnější a nejvzhlednější, ušlechtilé a mužné povahy, s pronikavou bystrostí a dobrou pamětí, pracovitá a uměřená, statečná a s nadhledem a neučím se hravě, což jsou Platónovy předpoklady pro dobrého filozofa.

Na tenhle zápočet jsme měli přečíst sedm zadaných a tři libovolné filozofické články a předložit z nich výpisky.
Heidegger je s předstihem v čele, co se mého absolutního nepochopení týká. Bytnost bytuje, věc věcní a svět světuje? Ne, to neberu. Mně Heidegger napsat do slohovky, že 'kdyby se věci jako věci ve své věcnosti někdy ukázaly, byla by se věcnost věci stala zřejmou', vysloužil by si sníženou známku za opakování slov.
U Platónova podobenství o jeskyni mě nejvíc vzaly jeho úvahy, že by se malé děti měly brát do bitev jako diváci a mělo by se jim dávat okoušet krve jako mladým psům. Doteď jsem vždycky slyšela jen to podobenství, které se mi moc líbilo, ale podobné zmínky ve zbytku kapitoly mi to dost zkazily.
Gadamer se vcelku dal přečíst, zato Patočka drží druhé místo v nesrozumitelnosti. Existence světa vychází pouze z naší zkušenosti a měli bychom se od ní oprostit a tuto víru převést do smyslu světa, to je asi to jediné, co jsem schopná z celého Husserlova pojmu názoru a prafenoménu jazyka reinterpretovat. A není to nic moc. A to jsem chodila na gympl, který byl po Patočkovi pojmenovaný. A z prvního testu ze společenských věd, který se psal hned první hodinu a byl právě o Patočkovi, jsem dostala pětku. Hm.
Díky Havlovi a Ouředníkovi, opravdu ano. Jejich články jsem prokládala ostatní a pomáhalo to, četli se krásně. A nejvíc se mi líbily dodatky 1984 o principech newspeaku, to mě fascinuje při každém čtení.
No, filozof ze mě nebude. Dřív jsem mívala o zkouškovém velkou spotřebu RedBullů, později prášků proti bolení hlavy, ale při načítání těchto článků jsem postupně dorazila všechny zbytky načatého alkoholu, které jsme doma měli. A poslední pivo. Nutno říct, že to trochu pomáhalo.

Takže - dneska jsem dorazila s na poslední chvíli dohotovenými a opravenými výpisky do školy a že jí je jako jenom ukážu, ona si je prolistuje, zeptá se mě, co budu dělat o prázdninách a půjdu - nebo aspoň tak mi to popisovali předchozí absolventi semináře. Nakonec jsem ráda, že jsem si to po sobě ještě těsně před odchodem kvůli chybám pročítala.
"Jé, vy jste četla ten Husslerův pojem! Jak se vám líbil?" zajásala hned, co se podívala do mého seznamu. A kruci. To byla totiž moje individuální četba... Něco jsem tam ze sebe vykoktala i s přiznáním, že jsem tomu moc nerozuměla, a ona s pochopením přikývla, že jí taky trvalo léta, než do toho článku pronikla. (Tak proč byl, prosímvás, v té doporučené četbě?!)
"No a ta Otevřená duše? Jak ta se vám četla, když jste k ní měli ty návodné otázky?" Návodné otázky...? Hm, možná jsem měla na přednáškách trochu vnímat? To byl totiž další Patočkův text, tentokrát povinný pro všechny, a já Patočkovi prostě nerozumím! Tak jsem tam opět reinterpretovala to, co jsem si letmo zapamatovala, a pak už se mě naštěstí zeptala, co se mi líbilo.
Nakonec jsem si postěžovala na Heideggera a nějak jsme se na konci dobraly tomu, že jsem měla filozofii s doc. Hogenovou, a zkoušející úplně zajásala, protože ji taky znala a protože doc. Hogenová sice píše echt filozoficky, že pro mě to bylo nečitelné, ale přednáší úžasně. Tak jsme si o ní chvíli povídaly...
Jako dobrý, nakonec jsem se toho zhostila víceméně se ctí, ale vědět, že mě z toho bude zkoušet, vypadala by příprava ještě o chlup jinak. Nesnáším filozofii!

(Obrázek je proklikávací ke zdroji)