Kognitivní lingvistika vs. generativní gramatika

Už mám takovou tradici, že se zkouškovým obdobím vždycky začnu uveřejňovat nezábavné články, které čtou jenom lidi, které sem dovede Google. A ten dnešní, ten bude echt!

SROVNÁNÍ DVOU LINGVISTICKÝCH SMĚRŮ: kognitivní lingvistika vs. generativní gramatika

Kognitivní lingvistika (KL) vznikla jako reakce na generativní gramatiku (GG). Tyto dvě teorie se v mnohém odlišují i ve svém nejzákladnějším pojetí (neboť se každá větví na mnoho dalších vlastních teorií) a já se nyní pokusím osvětlit jejich nejvýznačnější rozdíly.

Zcela zásadně rozdílné je jejich chápání jazyka jako kognitivní vlastnosti. Zatímco GG vyčleňuje jazyk jako samostatný kognitivní modul, který se navíc ještě dále dělí na autonomní komponenty (gramatický, sémantický, fonologický), KL považuje jazyk za integrální součást kognice (a tudíž kognice pozorovaná psychology se odráží i v jazyce).

Zatímco GG klade větší důraz na formální (syntaktický/gramatický) komponent, v jádru KL stojí význam. Protože KL odmítla primárně formální přístup, je často napadána, že není dostatečně vědecká, nicméně díky tomu "kognitivní lingvisté mohou soustředit více svého úsilí na sběr a analýzu dat než na pohrávání si s formálními nástroji teorie." *)

S oběma předchozími body souvisí i vztah jazyka a mysli, na který KL klade velký důraz. Podle KL je význam (který nesou všechny gramatické i lexikální jednotky) spojený s naší zkušeností a je ukotven tělesně, přičemž naše zkušenost formuje vyjádření, ale zároveň vyjadřovací prostředky mají vliv na vnímání našich zkušeností.

KL zavádí méně terminologie, díky čemuž je srozumitelnější (odborníkům i laikům), ale opět se tím vystavuje tvrzení, že je málo vědecká. GG má naproti tomu složitý (a nejednotný) terminologický aparát, který se v různých fázích přístupu rozšiřoval či omezoval.

KL pracuje i s mimojazykovými faktory, zatímco GG je čistě lingvistický přístup, který nejazykové vlivy zcela opomíjí. To souvisí i s modulárním přístupem GG k jazyku.

KL vychází z úzu, zatímco GG stojí na kompetenci, zabývá se reprezentací jazykového systému v mysli mluvčího. KL tudíž hodně pracuje s daty a konkrétním materiálem, přičemž vyhledává (namísto aby je odsunula) "nepohodlná" data, která se snaží analyzovat a vysvětlit. Zatímco KL své teorie na datech verifikuje, GG většinou nehodící se data odsouvá do pozadí a o korpus se opírá jen marginálně. GG pracuje s pojmem "ideálního mluvčího" a zajímá se o univerzální gramatiku, ne o konkrétní jazyk.

KL se vůči GG vymezila také svým důrazem na kategorizaci. V KL jsou kategorie uspořádané kolem prototypu a jsou organizovány do radiálních sítí, přičemž mají nejasné hranice. Původní kategorie obvykle byly vymezovány pomocí rysů, které sdílely všechny členy kategorie, měly ostré hranice a neměly žádnou vnitřní strukturu, ale právě absence struktury a problematické členy (ptáci létají - tučňák/netopýr) byly jejimi úskalími. 

*) JANDA, L.: Kognitivní lingvistika. In: SAICOVÁ ŘÍMALOVÁ, L.: Čítanka textů z kognitivní lingvistiky I. Praha: UK FF, 2004, s. 29