Chůva telegraficky

"Já tě učešu, mně se nelíbí, jak máš ty vlasy zatočený. Tááák... Jé, ty je máš zatočený i teď, jenom je to ošklivější."

Byli jsme s Garíšou na pískovišti. Nad námi černá mračna, celé obrovské hřiště vylidněné, když tu přišla banda dětí. Chvíli mi vrtalo hlavou, co jsou zač - velmi zvláštní národnostní i věkový mix mladých a k nim dva dospělí. Rozběhli se po prolejzačkách, velmi tiše a spořádaně. V tom 'tiše' to celé bylo - jak mám Garikovi vysvětlit, že ten kluk, který si s ním chce kopat, ho neslyší, a jak mám tomu klukovi vysvětlit, že Garik nechce, když mě neslyší?

Doma. Garíšek snědl před malou chvílí koláč a loupák, a tak jsem vcelku neřešila, že odmítá kočičku, žervé i banán. Já hlad měla, a tak jsem chleba se žervé udělala alespoň sobě. Náhle se u mě objevilo dítko s pusou přes celý obličej a chleba mi snědlo. "Chceš ještě?" "Ne, ne, ne." Udělala jsem si pro sebe jiný a opět na mě zbyly jenom kůrky. Snědl tři krajíce a hrozně se smál tomu, že je jí namazané po dospělácku, místo žervé s drobky na lžičce jako vždycky. Další už jsem si nedělala, protože jsem se bála, že by mohl prasknout.

"Černé oči, jděte spát..." Uspávám ho tím odmala a skvěle to funguje. Teď se to porouchalo, protože začal zpívat se mnou. Jenom slova, která pozná ('že na vojnu verbujou' mezi to nepatří), ale zato velmi odhodlaně. Je to dost roztomilé, prvních deset minut.

"Jášo, nebude ti vadit, když půjdu Garíška koupat? Zabavíš se?" "Nebude mi to vadit, když mi dovolíš Minecraft." "Tak to tu asi budeš nezabavený a sám plakat nudou...?" "Ne, to nesmíš jít koupat." "Můžeš jít koupat se mnou." "Tak jo." Garik blahem bez sebe vydržel ve vaně hodinu, Jáša se totiž usadil na pračce a předváděl nám s pomocí lega nejslavnější bitky z Ninjago.

"Půjdeme se prát na postel? ... Teto, táta si vždycky sundavá brýle, když se jdeme prát." Pak už to mám jen rozmazaně. Ne do břicha! Nekopej! Ne za hlavu! Nemůžeš ho bouchat do krku! Ne proti zdi! Nedupej na něj! Auuu! Ne- Auuuuuu!

Jak Jáša většinou nesděluje žádné podrobnosti ze školy nebo kroužků (alespoň mně ne), tak ze dneška vím všechno. Když jsem večer uspala bráchu a přišla za Jášou, vyprosil si, že tam chvíli budu ležet s ním, a abych neodešla, zasypával mě detaily o všem. S oddílem dneska zmokli, Jáša byl vyvolaný při matice, krokovali vevnitř, onehdy se učili, jak se soustředit, když je kolem velký hluk, Jášovy kreativní věty s Otou dneska při psaní byly o tom, jak zdobil vánoční stromek a že pěstuje hroznové víno, na keramice dělal hrnek a naštvaného ptáčka...