sargo: Musím přiznat, že tady se ve mně sváří hned dva proudy komentátorské. Jeden je nekriticky nadšený: nádhera, parádní, skvělý, zvládla to, přežila, hrozná dálka, jupíí! Druhý je tak trochu: ble, není to už trochu ujetý, dělat si takové věci? A ty zmínky o běhání tomu moc nepomůžou...
(A zcela soukromě mě tam hrozně odrazuje ten výrazný soutěživý prvek, ale tady uznávám, že jsem v těžké menšině.
) Výkon je to rozhodně obdivuhodný. Jaké budou další mety, vážně to uběhnout?
Vtipné momenty nechybí: fakt Bobík?
Trasa byla umístěná vskutku geniálně (= tchýně; myslím, že špatné svědomí z toho mít nemusíš
), no, a ještě jednou gratuluji. Desetkrát gratuluji. Sto dvacet šestkrát gratuluji a jednu dodatečnou, že to noha přežila
Úžasný.