sargo: Pořád ještě mi ta vzdálenost připadá... děsná. Z hlediska nezávislého pozorovatele musím říci, že online zpravodajství z jednotlivých kontrol bylo zábavné (i když zároveň trochu děsivé, ale to je obecně slovo, které tu asi budu mít sklony nadužívat, ať z pozitivních či negativních důvodů).
- souhlasím, ta vichřice byla děsná. V nějaké podobné jsem druhý den vezla tři německé stopaře po dálnici. Vypadali zděšeně (ne, z toho slova nevyjdeme), ale už věděli, že jim nerozumím, tak ani neprotestovali. (Ano, užívám si velmi ten kontrast zážitků s tou samou věcí )
- fotky jsou super, je paráda, že jsi se k nějakému focení dokopala. Kromě záhadné ruky s mobilem asi vede "najdi rozdíly" Ne, vlastně vede "vyfotíme si ten strom, jestli má cenu tam chodit"
- osobní šarm dobrý, Štěpánko! (Z toho vidno, že v tom fakt nejsi sama
)
- organizátoři vážně dobří - to musela být tlupa!
- říkala jsem si, abych to se sms nepřeháněla kvůli baterce, ale už jsem pochopila, že jsem byla za žabaře. Ale snaha byla, fakt. Kdykoli jsem byla na netu!
- ten dvůr s bránou je mi povědomý! Není tam asi čtyřicetimetrový oktagon?
- krajina je tam vážně krásná, ještě si tam uděláme řadu různých výletů...
- pobavilo mě, že jsi všechny kopce čekala horší. Po Himalájích a nedávném Turecku - nepochybně.
- jak to děláš, že na všech fotkách vypadáš tak v pohodě?
- tak proto špunty do uší! Musím přiznat, že tato položka v seznamu mi opravdu připadala velmi exotická a tipovala jsem to na talisman pro štěstí.
- budu si pamatovat: po 130km na Eithné nemluvit. (Ale sms byly překvapivě sofistikované. )
- finále fakt pecka, je skvělý, že to bylo bez limitu - ne že bys nenasadila vskutku elegantní čas, ideálně vypravěcí - literát se pozná
Tolik nesouvislé výkřiky - četlo se to vážně jedním dechem Mohu jen zopakovat, co už jsem asi vykřikovala na icq - že je vážně psina, když si ten víkend představím, co všechno se stihlo, nestihlo, stalo, nestalo, událo, prospalo, projezdilo... a ty jsi celou dobu jen šlapala a šlapala.
Jsi prostě dobrá