helča: Těm našim se říkalo žlutý, nebo zelený podle toho, kdo se zrovna díval a jaký bylo světlo. Pro mě je zelenej pták papoušek, protože to neni normální, takže zvonek je žlutej.
Jednou se odhodlám. Jednou, až si zrovna nepřetrhnu sluchátka (vždycky ve chvíli, kdy nemám čas si koupit nový) a až nebudu paranoidní a zbavim se pocitu, že na mě všichni čučí, jak strašně trotlovsky běhám a na co že si to vlastně hraju. Pak se jednou dosypu až na tu cyklostezku a vyzkouším to.