jarmik: Jak to čtu, tak si uvědomuju, že Karel Kulle je docela můj sen. (Zní to celkem perverzně... mno... čistému vše čisté...).

Asi bych si měl dát cíl, že jednou ho ujdu.

Bohužel nikdy ho asi nebudu mít až takto euforicky, že bych cestou potkával přátele. Veliká nádhera! Grande bellezza (2013)!

Karel Kulle ve mně vzbuzuje filmové asociace. V osmdesátkách to musela být meditační záležitost vhodná ku smutnému bilancování ve středním věku (Kam pánové kam jdete - 1987).