Předvánočně podzimní fotoblog

Vyrazili jsme dneska s Martinem na výlet do Brd. Trasu jsme si naplánovali z Jinců na Zbraslav a osvědčila se: za prvé je nádherná a za druhé je celá po červené, takže se nedá zabloudit. Celkem to bylo 47 kilometrů a zvládli jsme to celé za světla, to den před zimním slunovratem myslím není špatné. Byla jsem z toho nadšená, protože příroda byla ty tři dny před Vánoci nádherně podzimní a vysloveně kochací.

Dál už nechám mluvit převážně fotky.

Z Jinců jsme vybíhali tři čtvrtě hodiny po východu slunce, což bylo tak akorát, aby už vylezlo nad kopce. Běželi jsme mu vstříc a nechali se oslňovat přímo sluncem i nepřímo odlesky v hladině jezírka, které tam nejspíš vybudoval nějaký kýčař... kdybyste to viděli! A ta prosluněná vysoká tráva!

Když jsme se na pěšince za Jincemi ohlédli, byla krajina beze zbytku podzimní - žlutá, prosluněná zlatavým světlem a s chladným vzduchem. To se změnilo, když jsme vylezli na Starý vrch, nejprudší a nejdelší stoupání na trase: nahoře ležel sníh. Bylo ho málo, samozřejmě, ale byl tam a pod nohami křupal (když člověk hodně napínal uši).

Hřebenovka pokračující dál brala dech. Ona byla tak... tak... zlatá! A hřeben byl uzoučký a ostrý, na obou stranách byla pod námi krajina úchvatně hluboko, sluníčko pořád svítilo, jenom prudký vítr nám nedovoloval se zastavit a tu krásu si pořádně vychutnat (a možná taky trošku Martinova posedlost tempem). :)

Martin tenhle výlet z velké části odběhl v kostýmu ninjy - a moc si pochvaloval, jak je to praktický úbor. Akorát si doma zapomněl katanu. Škoda že tak nedoběhl až na Zbraslav, třeba by nás autobusák pustil do tepla autobusu dřív, kdyby ho viděl. Ačkoliv na to si stěžovat jen těžko můžu - z Baní jezdil autobus jednou za hodinu, a my tam přiběhli akorát osm minut před odjezdem.

Vyhodnocení výletu potom netrvalo dlouho: mimořádně zdařilá akce a do budoucna více takových!

Krásné svátky - užijte si je po svém a co nejlíp!