eithne: Zmrzlinka: Děkuju To o tom, že se po nemoci neběhá, slyším ze všech stran, ale tvoje poslední věta je jak balzám na duši, tím sis šplhla, dík

Sargo: Dětičky s transparenty! No... ne, nepoběžím kvůli tomu znovu Na fotkách vypadám tak v pohodě, protože mě vždycky hrozně nabilo, když jsem tátu zahlídla. On stačí docela malý impuls, aby člověk na pár minut zase přestal umírat... o to víc ty vzkazy mrzí i mě.

Bětka: Jé, to mě vůbec nenapadlo, že bys tam někde byla, to je príma, díky Tvůj roadrunner běžel se mnou

Ava: Ach ach! Je nevyjádřitelné, jak moc to oceňuju. Ale vážně! Navíc kdo může říct, že se osobně seznámil s virtuálním známým právě při maratonu na 24. km? Jinak závodníků nedokončilo ani 6000, ale vímejak... já vždycky počítám pořadí z celkového počtu vyrazivších