Recyklujte papír, chraňte lesy!

eithne: To s těmi dětmi rozhodně tak nevyzní, když to nečteš v kontextu celé antologie (a dokonce ani v epitafu); což je bohužel údělem všech filosoficky zaměřených knížek, ze kterých vytrhneš téma a předhodíš ho knihy neznalým.

Depresivní to samozřejmě je a tak dále, což je ovšem příznačné pro mnohé literární směry, žejo Realistické to není v kontextu jednoho městečka (které neexistuje), ale zase je mnoho epitafů autobiografických a biografických. Svázané na rozlohu tří set stran to je kondenzát špatnosti světa, to samozřejmě, jenže když to čteš, uvědomuješ si, že se takové věci děly, což dodá přesně to, co se kniha snaží vyvolat.

A vyšlo to na začátku dvacátého století, kdy americká společnost ještě byla pravidly sešněrovaná - takovéhle "pravdy" se nepsaly.
To na knize dost cením.