Povzdech

Od kdy jsem já ta, kdo sedí doma, zatímco jsou lidi rozlítaní po celém světě??

Andorra Ultra Trail - Ronda del Cims (170 km / 13 500 m+)

Žlutý Pavel, Aleš Zavoral, Martina Němečková, Jirka Hofman, Martin Fojtík... ti všichni zítra v sedm ráno vyrazí na trať a během šedesáti dvou hodin budou mít za úkol oběhnout Andorru. (To je ten stát, co má po obvodu zhruba osmdesát kilometrů. Pořád mi není moc jasné, jak tam zvládnou těch 170 km nakroužit. Každopádně je to asi to nejbrutálnější z evropského kontinentu, o čem jsem kdy četla.)
Loňské reportáže?
- Honza Bartas
- Pavel Paloncý
- Honza Suchomel
- Sam Straka
- Pavlína Procházková

Lavaredo Ultra Trail (119 km / 5 850 m+)

Honza Dušánek, Michal Valenta, Zdeněk Kříž, Vítek Otevřel... a další vyrazí zítra v jedenáct večer na trať po italských horách. Už tam jsou, viděla jsem pár fotek z jejich dosavadních výletů a je to tam nádherné! Narozdíl od Rondy bych se s touhle skupinou klidně postavila na start.

Kačkar Ultra Trail (45 km / 1 700 m+)

Moji vyrovnanost s tím, že straším o víkendu v Praze, před chvílí zcela pohřbil Can. Napsala jsem mu, že jsem se definitivně přihlásila na říjnový ultra závod v Turecku, který mi doporučoval, a jen se zdvořile otázala, jak se má, načež mi odpověděl, že tenhle víkend startuje na ultra na Kačkaru. Na Kačkaru! Já na Kačkaru před necelými dvěma lety byla a moc se mi tam líbilo! Já mu to hrozně, hrozně, hrozně závidím!! Kdybych si měla vybrat libovolný závod tenhle víkend, kam bych se magicky teleportovala a mohla se účastnit, byl by to Kačkar Ultra Trail!! Jako já vím, že je to krátké a běžecké a v kopcích (horách), ale koho to zajímá? Ach...

Abych nebyla za úplnou lemru, dala jsem si před pravidelní večerní dřinou (pustila jsem se do Insanity) jedenáctikilometrový běh. Byla jsem totiž zvědavá, jestli ještě umím běhat, protože jsem tenhle druh pohybu provozovala vyjma závodů naposledy někdy v dubnu. A tak jsem zjistila, že jsem úplná lemra, protože jsem pak při Insanity málem umřela a uprostřed jsem si musela dát regulérní dlouhou přestávku, abych to vůbec zvládla docvičit.

Jediné, co mi může v tuhle chvíli zachránit pověst sportovce, je počet mých tenisek. Dneska jsem vykramařila všechny, protože jsem hledala nějaké, které by na plovoučce tolik neklouzaly, a mám krásných pět párů. Vždycky mi přišlo fascinující, jak se sportovci rozhodují, které boty si vzhledem k terénu a povaze běhu vezmou, a nechápala jsem, kde na to berou peníze... a já dneska při cvičení prostřídala tři páry!

Pokud bych ovšem měla poctivě svůj botník popsat, tak už z toho tak slavně nevycházím:
- tenisky od Vietnamců (199,-) - na plovoučku se osvědčily nejlíp
- tenisky Lidl (499,-) - po 1500 km už mají hrozně prošlapanou podrážku, nechávám si je jako rezervu na volejbal, ale klouže jim podrážka
- silniční tenisky Adidas Duramo 5 W (849,-) - po 1500 km jsou sice už na běh nepoužitelné, ale na volejbal mi bezchybně slouží už skoro rok
- silniční tenisky Adidas Duramo 6 W (849,-) - o řadu novější model, budou mít už taky k tisíci kilometrů, začínají být prošlapané a stovky v nich už bolí, ale na volejbal nebo cvičení budou ještě dlouho skvěle sloužit
- terénní tenisky Inov-8 Trailroc 246 (2750,-) - to jsem totiž kdysi chtěla dobré tenisky... no nic, byl to úlet, spokojená s nimi nejsem a příště zase nějaké levné. Ale aspoň nějaké reprezentativní mám!

No nic, tolik zamyšlení (pofňukání) ve čtvrteční podvečer. Teď si půjdu pofoukat natažený sval a spát a nechat si zdát o nekonečných dálkách, odporných kopcích, ohromujících výhledech z vrcholků hor, pocitu totálního vyčerpání a nekonečně šťastných pocitech v cíli...

Tohle je Kačkar před dvěma lety. Nutně potřebuju na Kačkar... nebo do libovolných jiných hor... prosím...?