Recyklujte papír, chraňte lesy!

eithne: Hospodyňka: Hmm... divím se ti? Ééé... nedivím. Tvoje volba velice racionální a mě těší už jen ten fakt, že jsi o něčem takovém vůbec přemýšlela, díky

Evi: Asi jsem to špatně popsala, že to vyznělo takhle. Já ještě v průběhu závodu byla relativně ok, spíš se mi jen nechtělo, a tak jsem to došla jakože na pohodu. Teprve v cíli na mě všechno padlo - totální únava a vyčerpání, pesimismus, demotivace a černé myšlenky ohledně všeho. Být mi takhle na trati, tak bych to určitě zabalila, ohledně nedokončování jsem se stala letos velice benevolentní a už si vůbec nemyslím, že by bylo špatně něco vzdát, když nemám pocit, že pro mě nebude mít žádný přínos, když dojdu až do cíle. No. Tak asi tak. Dík

Jana: Paráda, gratuluju k loňsku i k letošnímu rozhodnutí. Já měla problémy s dýcháním ve vedru letos na BVVŠ i na MF100, tady naštěstí ne, ale tuším, co jsi prožívala. Takže gratulace aspoň k Rusavě

Jarmik: Jo, mě tyhle příhody pořád ještě stejnou měrou fascinují i baví

Zub: Jé, odkaz, díky za něj, večer si počtu!

Ebřík: Zrovna od tebe bych čekala větší pochopení pro kolaps z vedra, když jsem se pokusila uběhnout 66 km ve 37 °C a na slunci Moje strava je tisíckrát hodnotnější než na jakémkoliv výletu v horách a dva dosavadní týdny experimentu mě určitě neudolaly. Naopak mě to přimělo přemýšlet nad tím, co budu vařit a jíst, a jím teď líp, jenom jsem vyloučila některé obiloviny (a nahradila je jinými, které jsem do té doby úplně opomíjela). Nechci tak strávit zbytek života, je to experiment - chystám se taky ještě na vegetariánství a veganství a raw veganství a low carb diet a spoustu dalších hovadin, všechno na nějaký ohraničený časový úsek (měsíc?), který mě neudolá (opět - v Indii jsem byla měsíc a půl na instantních polívkách k večeři a mouce s cukrem a vodou k snídani), čistě protože jsem zvědavá, jestli to bude mít nějaký efekt. Taky se chci naučit chodit po rukou a dělat správně kliky a všechno to hodlám rozvrhnout do dalších deseti let a nepřijde mi na tom nic špatnýho