helča: Víno pomáhá za jakýkoli situace. Na vztek, na smutek, na nudu, na veselí. Za chvilku dorazí Lucka, už se ta lahev třese.
Já si takhle sebelítostně připadala, když mě nechali po jedenácti hodinách v labu samotnou s třiceti baňkama buněk, o který jsem se měla postarat. Napůl jsem chtěla řvát vzteky, napůl brečet a rozhodně jsem tam nechtěla bejt sama. (Trochu jsem si i zařvala, ale v izolovaný laborce mě přes troje dveře nikdo neslyšel. Nebo slyšel a rychle utek.) Tak jsem zapomněla vynásobit počty buněk pěti a zamrazila všechno, jak to bylo. Sice jsou už mrtvý, ale svět se nezboří, že jsou zamražený v moc velkejch počtech.
Možná to zní radikálně a hloupě, ale když už jsem v ráži, podej výpověď! To hned uvidí, jak je tě třeba, a možná dostaneš celej úvazek
Soucítim s tvojí mizérií.