evi: Aha, tak moje vlasy naštěstí udrží (taky nemůžu vystát, když za trochu větrného dne nedělám při chůzi nic jiného, než že si odhrnuju vlasy). A ještě se mi líbí, že pak nemám spálený celý ksichtík a špičky uší a krk (nějak totiž nikdy nejsem schopná se včas namazat krémem).
Tuhle v lese něco zašustilo a já už se viděla, jak vysazuju křičícího syna vysoko do větví a sama pod ním hynu jsouc trhána kančími kly. Tak jsem si vzpomněla na synka z Polanky. No, byl to naštěstí jenom nějaký pták... *smich*