Jak by asi vypadal ideální den

Příklad:

Ráno by bylo hnusně, takže bych šla do práce pod svým úžasně žlutým deštníkem. Používám ho jako soukromé slunce a hrozně štvu lidi tím, že se na ně usmívám.

Při jednání s druhým největším tuzemským výrobcem cigaret by se klíčový manažer obracel nejen na moji nákupčí, ale i na mě jako na rovného partnera. Asi protože s ním beztak řeším úplně všechno já. O ceny cigaret se těžko vyjednává, takže co on s nákupčí. Nám - mně a jemu - musí fungovat přehazování krabiček na novou legislativu a včasné stahování starých a o dva měsíce později to samé při změně kolku. Jupí. Taky by si třeba mohl všimnout mých běžeckých bot schovaných pod stolem a pozitivně je kvitovat.

Mohl by si mě zavolat vedoucí nákupu, že si na mě zase byla stěžovat mlékárenská nána, a prohlásit, že je to tady jako v kindergarten a že tohle řešit nebude a ať mu dáme pokoj. A pak by mlékárenská nána mohla přeposlat mail "Auflistung Eiersortiment" mé druhé nákupčí, ta by odepsala, že nechápe, a nána by přidala do kopie i vedoucího nákupu, že jako aby bylo jasné, s jakými pitomci se musí potýkat, a připsala by, že se jedná o Marušky sortiment a že ona jen přeposílá... protože si to přečetla jako Eis a ne jako Eier. Eier totiž patří mlékárenské náně. A vedoucí nákupu už by na ni mohl být fakt hodně naštvaný.

Z práce bych šla o hodinu dřív.

Na první hodině španělštiny bych zjistila, že je nás jen osm, že si budeme tykat a že jsou všichni stejně staří jako já a dost v pohodě, a docela by mi to třeba i mohlo jít. A psala bych si do svého krásného nového notesu. Protože shánění školních potřeb byla vždycky nejlepší část studia.

Mezi španělštinou a krav maga bych měla dvě hodiny času, takže bych došla z Flory na Národku zapadlými uličkami pěšky a ještě bych si trochu zakroužila kolem tělocvičny, protože je to tam tak křivolaké, že jsem dříve nechápala vedení tamějších ulic.

Ve zbylém čase bych si četla Hledání ultra, které by mi ten den půjčila Míša. Víc knížek o ultra, jen víc!

Spolu s ostatními z mého kurzu bych koukala na konec předchozí pokročilé hodiny krav maga. Mohli by trénovat třeba... hm, jeden by měl lapu a kryl si břicho a druhý by ho držel předkloněného za krk a nadloktí a kopal by ho do břicha. Teda do lapy. Asi bych jim to trochu záviděla a docela se těšila, až k tomu taky dojdeme.

Pak bych měla svoji hodinu krav maga, což je zážitek samo o sobě. Tentokrát by to vůbec nebyla taková fyzická zátěž jako minule, ale trénovali bychom další typy úderů a zapojování do kroků. Kladivo by mi sice nešlo, ale byla bych ve dvojici postupně se dvěma skvělými kluky, kteří by mě opravovali a trpělivě vysvětlovali a u toho se usmívali, takže bych z toho neměla moc velké trauma a aspoň bych měla doma co trénovat.

Jeden z těch kluků by mi dával do lapy údery, které by mě skoro posílaly k zemi. Při každém z nich bych si dala lapou nebo pěstí, kterou bych lapu držela, co brady, ačkoliv bych byla na lapě nalepená přesně tak, jak se má být, aby se to nestávalo. Bylo by super zkoušet něco takového ustát.

Z tréninku bych i přesto odešla nezraněná, a tak abych měla aspoň nějaký bojový šrám, nakopla bych v šatně cestou k vypínači lavičku. Holení. Do krve. Jauvajsky.

Jo, to by asi byl hodně ideální den. Tak třeba i příští úterý :)