matěj: Hezký. Není co vysvětlovat, já se o to trochu pokusil, dopředu tuše, že to nemusí být všeobecně pochopeno, ale z větší míry jsem se o to ani nepokoušel. Cítil jsem se najednou komfortně s tim pocitem, že mi to za to nestálo a že jsem si to dokázal připustit bez zbytečnýho sebepranýřování. Přesto, nebo právě proto, že jsem obecně perfekcionista, to bylo osvobozující.
Jinak to vážně vypadá, že se naše zážitky z trasy prolínaly. Tvoje zjištění ohledně aktuálního vztahu ke stovkám mi silně připomíná to moje zjištění o tom, že Lavaredo, ze kterýho jsem si udělal hlavní cíl prvního pololetí příštího roku, vlastně mym cílem momentálně vůbec není, a směřoval jsem k tomu v hlavě jenom ze setrvačnosti.
Každopádně ti přeju, ať se ti daří v tom, co je pro tebe aktuální, a rád tě potkám na nějaký padesátce.
Mimochodem, jak to teda momentálně ve světle tohohle článku vidíš s Pražskou?