eithne: V Deichmannu to taky zvládám bez psychické újmy, ale tam po mně nikdo nechce, abych uměla aspoň trochu popsat, pro co si jdu nebo na co to budu používat. (Proto si pořád nosím nějaké sandálky, žejo. Přitom jdu hledat kozačky nebo potřebuju plátěnky... ehm )
Kolo mám lehké. Já ho totiž podědila po mámě, která si koupila ještě lepší, a ono už i tohle bylo vážně dobré - a oproti mému starému (taky po ní, ale už fakt letité) je neskutečně lehoučké. Není nad to mít v přízni někoho, kdo si potrpí na kvalitní věci No a duši normálně taky vozím! Co dodat. Ale já bych asi stejně nebyla schopná nikomu z kolemjedoucích cyklistů říct o pomoc, jsem beznadějný případ