Recyklujte papír, chraňte lesy!

boudicca: To je super článek! Spoustu věcí ukládám do paměti, třeba zatáhnout v nabouraném cizím autě ručku by mě nenapadlo. Nějaké základní kurzy zdravovědy jsem měla na střední a teorii si opakuji v každém firemním BOZP školení (jediná školení, která neodklikávám, ale poctivě sleduji, jsou právě ty záchrankové). Intenzivnější kurz mě láká, ale tím, že už nejezdím na tábory jako vedoucí, jsem se k němu zatím neodhodlala - takže díky za popíchnutí. Určitě si kurz jednou budu chtít udělat kvůli miminku, věřím, že tam je to moc užitečná věc. Viděla jsem i kurzy zaměřené přímo na malé děti.

Astmatický záchvat jsem u dítěte na táboře zažila a byla jsem tehdy hodně ráda, že byl poblíž zdravotník a nemusela jsem to přímo řešit. Zatím mám ale odzkoušené, že adrenalin udělá svoje. Jednou jsem asistovala u nehody, naštěstí nic vážného, ale v hodně nešťastném místě - dost jsem se sama bála, aby nám někdo nesmetl auto. Rok zpátky jsem se starala o pána, co se složil u nás před vchodem. To jsem taky v první chvíli měla obavu, jestli to není jen ožralý bezdomovec, ale byla zima, tma, okolo nikdo a ležet jsem ho tam nechat nemohla... Vyklubal se z něj cukrovkář, co si nevzal včas prášky. A vzhledem k tomu, že mi jednu dobu pravidelně omdlívala sestra, už mě podobné scény tolik neděsí. Silná krvácení, joo, to je jiná, tam nevím, jak bych reagovala. Má nejsilnější obava každopádně je, že nebudu umět lokalizovat místo, kde se nacházím. Ztrácím se, i když nejsem ve stresu. Umí dnes ZS zjistit místo dle GPS? Vím, že ve městě se dají využít sloupy veřejného osvětlení, ale to taky nefunguje vždycky.