eithne: Uznávám, tenhle pokus o správné napsání Ňuňíka byl zatím nejblíž A máš samozřejmě pravdu! Oni mají oba úplně jiné povahy - zatímco Šrota je dost svérázná, ale podrží mě ve všech situacích (ano, rozjíždí se i na trojku, když je třeba
), Ňuňík je zatím takový malý ňuňánek, který ale začíná být pěkně zlomyslný - mé infarkty, když ho zapnu, zkontroluju hlasitost, chci začít hrát... a ono nic... ty jsou vždycky kvalitní. (Je to samozřejmě zapojenými sluchátky.)
Teď jsem se začala učit Einaudiho Primaveru, je mnohem jednodušší, tak mi to dělá i větší radost, že tam jsou rychlejší pokroky
Díky