Recyklujte papír, chraňte lesy!

eithne: To je ale moje chyba - nechtěla jsem to mít sáhodlouhé, a tak se mi některé věci prostě nevešly. Třeba až do svítání jsem šla úžasně pozitivně naladěná a nabitá energií, protože si to všechno nějak dobře sedlo, něco se povedlo v práci, foukal silný vítr, který miluju, a tak.
Pravda, od chybějící kontroly už to byla skutečně spíš ta frustrace
O cizích lidech si furt nevím, co myslet. Holky byly prima, ale když vyrazily spolu už od startu, kamarádky, nejsem tam navíc? Nevadí jim, že v takových podmínkách nejsem jen usmívací a kývací panáček, jak se jinak snažím před cizími lidmi být, aby se cítili dobře? Unesu já další silné lidské příběhy, když sem vyrážím proto, abych se věnovala sobě?
Nakonec dobrý, ale tohle dopředu nikdy nevím, a ono je hrozně těžký někoho po mnoha hodinách na trase opustit. Teda já s tím problém nemám, ale mě většinou lidi nechtějí nechávat za sebou.
Takže to byl zajímavej zážitek.
(Ono jsem tam stejně nenapsala to nejnegativnější, protože mi to tam nepasovalo, ale byl to ten hlavní důvod, proč jsem byla nalomená to vzdát: já měla děsnýho vlka A upřímně doufám, že tohle už příště zvládnu ohlídat, takže ano, příště radostněji! )