iva: "Na koně!"
"Ale náčelníku, já mám vlka."
"Tak ty na vlka, ostatní na koně!"
Co se týče holek, dost mi přišlo, že jsou rády, že narazily na někoho dalšího, taky bloudícího, z kterýho nemusí být v depresi, že je lehkým svižným klusem předběhne a zmizí sice správným směrem, ale hned ho spolkne mlha, takže ony nebudou ani tušit, který směr je vlastně ten správný
Kdybys byla navíc, poznala bys to. Neříkej mi, že na těch vašich milionech kilometrů se neodkopou podstaty a opravdový povahy jedinců.
A jak zrovna ty můžeš mít takovýhle myšlenky? Ty?!
Kdysi dávno jsem se infiltrovala do jedný hrozně bezva party. V podstatě mě vcucli a bylo to úžasných několik let. Každý čtvrtek mi Jirka volal, kam se jede a v kolik se sejdeme na jakým nádraží a já se každý čtvrtek nervovala, jestli zavolá, čiže jestli s nima můžu jet, protože bych si sama nedovolila mu volat, abych se nevnucovala. Po třech letech na mě Jirka vyjel, jestli bych laskavě taky nemohla dop*dele jednou zvednout telefon a sama se aktivně zajímat, aby neměl pocit, že se mi vnucuje
Takhle strašně na tom ty snad nejsi