boudicca: Tenhle článek jsem chtěla okomentovat už dávno, a pak jsem se k tomu nějak nedostala... A teď jsem jej četla znovu a zase z něj vnímala ty stejné emoce, a já si říkám, jak je úžasné, že se sejde různorodá parta lidí, co se dětem chce věnovat ve svém volném čase na maximum, a ten týden či dva tři s nimi takto krásně stráví.

Dříve jsem jezdila jako táborová vedoucí, ale spíše než o dětech to bylo o alkoholu po nocích a sebe-exhibici některých lidí tam, a čím jsem byl starší, tím více jsem vnímala, že s tím nechci mít nic společného. Dodnes mě to mrzí, když na to vzpomínám, ale s tamějším vedením se toho moc dělat nedalo.