atraktivnistrasilka: Ale nééé... No koukám, že jsi měla teda den.
To se to tak někdy všechno sejde... Ať je brzo dobře! I já mám občas chuť prostě jen zalézt do postele a několik dní spát, abych nic nemusela a nic se mě netýkalo. Myslím, že bych toho v určité fázi byla i schopná, jenže to nejde. Většinou se tak jen fetuju meduňkovým čajem a doufám v lepší zítřky.
Mně dneska bylo taky blivno (a kdyby jenom to, ehm). Jsem totiž zase na týden doma u mámy, je na dovolené a hlídám babičku. Takže jsem po dlouhé době šla běhat kopce (ona ta cyklostezka v Komořanech, kam rutinně chodím, moc kopců nenabízí), ale jak jsem si odvykla, nějak mi to nesedlo a musela jsem běh ukončit trošku předčasně, protože jsem myslela, že ani nedojdu domů a ohodím nejbližší trávník. Ale taky jsem na dnešek blbě spala (před barákem se ve čtyři spustil nějaký alarm - nevím, zda auto, nebo jestli to byla blízká administrativní budova, ale každopádně mě to probralo), v práci jsem měla těžký pacienty, pak jsem byla vystresovaná z návštěvy zubaře (kovářova kobyla - nejvíc se bojím toho, o čem nejvíc vím) a nakonec ty kopce zákeřný. Takže asi vše dohromady. Dneska jsem si na ten úvodní obrázek přesně vzpomněla.