helca: Jo, a pridam taky vajecnou historku o prvni pomoci. Uraz se stal o velky prestavce na skolnim hristi. Pricumovaly tri ucitelky, z toho jedna byla vychovna poradkyne. Na hristi byla prolejzacka z tlustyho potrubi. Tao ej nekonecnej had ruzne zakroucenej, horni patro tak v 1,8-2 m. Lezli jsme tam vsichni. Krehka kamaradka se jen zavesila rukama jak na klepadlo a padla na zem na hlinu naplacato na zada. Abi nespadla z kdovijaky vejsky, ani zadama na tu trubku. Vyrazila si dech, byla cela modra. Dech mela vyrazenej docela dlouho. Jakoze jsme s jinou kamaradkou stihly slizt ze stromu pribehnout asi 30 m pres celej areal, koukat na ni a ptat se cumici ucitelky, jestli neco udela. Kamaradku bolely zada. Takze se udelalo to, ze se pockalo, az zazvoni, a pak jsme vsichni sli spolecne do tretiho patra na dalsi hodinu. Po schodech. Mela zlomeny ctyri obratle, k doktorovi ji vzali az rodice, kdyz prisla domu, s batohem na zadech. Nasledujici mesic stravila naprosto nehybne vleze, dalsi s velmi omezenou hybnosti. Stalo se ji to tejden pred letnima prazdninama. Nasledky nastesti nema zadny.
Jinaj spoluzak byl zase strcenej ze schodu, ale uz po vyucovani. Takze sel domu, blil, motala se mu hlava, cestou na autobus s drzel plotu, aby dosel. Otres mozku, taky chybel dlouho. Kdyz se na to koukam zpetne, dost hrozna pece.