evi: Moc krásné fotky!
Ber to tak, že jiní lidé tyhle vzdálenosti nezdolají ani s koleny jakž takž zdravými. Je fajn, že polykání kilometrů může nahradit třeba pozorování zvířat. Moc ti ale přeju, aby ses vyzdravila a mohla zas běhat, co hrdlo ráčí (a noha snese)!
Jinak nevím, jak to máš s pokecem s fíkusem, ale moje máma s kytkama mluví docela dost při každé zálivce. Tvrdí, že to ty kytky ví, že je má ráda