eithne: Kafe byla fakt bezmoc. Takový to, že vím, že to musím vytřít, jinak to bude ještě horší, ale zároveň absolutní dno jakékoliv odhodlanosti a schopností cokoliv dělat. Uá! Po tadytěch operacích se naštěstí stav lepší skutečně každým dnem, a ještěže tak.
Myslím, že tady dost narážíš na rozdíl doktoři vs. papírování. Za správnost rozhodnutí svého doktora bych dala ruku do ohně (nebo koleno pod skalpel, když na to přijde), ale nechtěj vědět, jak v nemocnici dopadla moje hlášená bezmléčná dieta. A to se snažili! Jenom prostě... zmatky.
A jinak ano. Mně tvrdili, že se to láme po třicítce, tak jsem si v jednatřiceti přišla jako nezničitelnej člověk, kterýho nic nedoběhne. Teď už jsem pokornější.