Recyklujte papír, chraňte lesy!

evi: ááá, to je fakticky hrůza! A ještě pro takového akčního člověka jako ty!
Já si z dospělého života vybavuju zatím jen porodnici a teda úplně na mě z toho tvého popisu dýchla ta bezmoc, den rozkouskovaný mezi jídlo a letmé příchody doktorů/sester, kdy na ně člověk chrlí všechny otázky, co si připravoval (a půl jich stejně zapomene) a dlouhé noci, kdy nejsem schopná usnout. Ale tedy pro tu Ukajinku to muselo být ještě mnohem horší, tak by měl být člověk vděčný, že tady aspoň můžeme jít do té nemocnice v klidu...
Hrozně moc ti přeju uzdravení a žádná další zranění a vylitá kafe!
A i když je to tam na konci jen půlfotka, máš tam moc hezký vlasy a úsměv!