eithne: Mě to tam překvapilo, protože jsem doteď vídala strašilky jenom v džungli. Každopopádně moje reakce byla: "Jé, Lukáši, pojď sem, tady je strašilka!" a v myšlenkách bez přerušení: ... a jo, Strašilka!
Kdyby holub hořel, tak by mi ho samozřejmě taky bylo líto. Sice je nesnáším, ale pořád je to živé zvíře, a v cizím utrpení si nelibuju. Ale takhle, s těmi možnostmi, co všechno se mohlo dít, mi to přijde hrozně komický. Pompeje lehly popelem kvůli sopce, Tafraout kvůli hořícímu holubovi!
Kočky mám instantně ráda, i když bych žádnou nechtěla domů. Ale toulavé hladím ráda. Cizí psy nehladím, protože se to bez dovolení prostě nedělá. Tady jsem ale nesahala na žádná zvířata právě kvůli těm blechám. Ještě jsem se odnikud nepřivezla žádné parazity a ráda bych při tom zůstala Ale to štěně na fotce bylo taaak ťuťu. A chtělo se mazlit a bezdotykově ho odehnat nebylo snadný. Pak si lehlo tři metry od nás a smálo se na nás, dokud jsme neodešli. Ach jo.
Psi mají vzteklinu třeba v Brazílii (spolu s opicemi a netopýry), kde jsem byla loni. A v Mongolsku, kde jsem byla letos, mají hlodavci mor, a přitom tam byly pišťuchy taky úplně k poňuňání. Holt - nehladit neznámá zvířata