nena: Tak to obdivuji tu výdrž. Já mám také několik sešitů, kde jsem psala cosi jako deník, mám spousty papíru popsaných, ale pravidelnost v tom není. Dnes už jen píši heslovitě: - Kredit, prší, do Hanychova a tak.Očaas se vybaví co to mělo znamenat, občas ne. Jen mám tři velké sešity (knihy) když mi zemřel Pepa, tam jsem psala každý den třeba i 5 stran,povídala jsem si s ním, ale co jsem psala, to si asi nikdy nepřečtu.
Ale, moje dcerka od narození psala klukům každičký den, každičké slůvko, každou první větu až do dospělosti a v 18 na přání Tomka má připsáno pod větou. - "Co bys chtěl k narozeninám, jednouchou odpověď, - "auto."
Po mém otci tu zůstaly tři silné sešity a číst jeho život, je jako detektivka. (to jsem se rozkecala co?)