eithne: Nena: Nedej se zmást názvem "deník", po dnech to není psané ani náhodou. Dneska už ty zápisy taky nejsou tak sáhodlouhé, o výletech a podobných akcích píšu na blog a deník mám už jen pro příliš osobní sdělení.
ednou dopadnu jako Mácha, moje deníky se budou číst nezbednými žáky pod lavicí místo jiného mého bestselleru
Hospodyňka: Počkej na důchod, budeš z nich v houpacím křesle se sklenkou vína v ruce předčítat vnoučatům, která ti budou sedět u nohou
Markisha: Jak můžeš zapomenout písmo, kterým jsi psala pět let? Tolkienovské runy jsem se učila jen kvůli tahákům a dopisům kamarádce a ovládám je obstojně doteď
Imperatrice: Dneska jsem na tebe myslela, sláva!
Co se deníků týká, taky tam mám horší a lepší období. K něčemu ten odstup ještě nemám, ale za dvacet let asi budu číst všechno, ačkoliv se tomu docela smát asi nebudu nikdy.