Recyklujte papír, chraňte lesy!
Článek Stěna, zhouba mých rukou
Komentáře k článku: Stěna, zhouba mých rukou
boudicca: Chech 
Díky za inspiraci na nějaké z deštivých odpolední, už pátrám na Googlu po horolezeckých stěnách v Brně 
hospodynka: Před časem jsem se také pídila po nějaké stěně v okolí - v Olmiku je bar se stěnou! Jen se tam vypravit.
eithne: Boudicca: Hlavně pátrej po spolulezci
Hospodyňka: Bouldrbarů je víc, než jsem vůbec tušila. Až bude nouze nejvyšší, vypravím se též
Psycho-masařka: Já právě té síly moc nemám Ale posiluju! 
boudicca: Spolulezkyni už mám domluvenou, dokonce i s podobným, ne-li větším nadšením
evi: Páni, tak to je něco - už při pohledu na ty fotky si to živě představuju! 
No, jak tak čtu tvoje články, tak ty to jednou vážně dáš 
eithne: Boudicca: Vida, tak přeju, ať vám jsou devítky nakloněné 
Kaczi: Mně taky, mně taky... 
Evi: Díky 
Sice mi teď trochu chybí posilování na klávesnici, ale i to jednou snad bude, pořád v to věřím
sargo: Jo jo jo jo jo, už se hrozně těším, až mi to zase vyjde. Minule jsme se do sebe v Mamutovi zakoukali s krápníkem... ráda bych se s ním zase trochu pomuchlala
eithne: Sargo: Krápník vypadá půvabně, to zas ne že ne. Stejně bych si s tebou někdy ráda zalezla, drahá, zajímalo by mě, jak jsi na tom oproti mně
V Mammutovi jsou dobré právě ty stropní převisy, na ty budu teď na Smíchoffě strádat. Těším se na Ruzyň
sargo: Eithné: no jak asi... předvídatelně. Rozhodně si silně vylepšíš sebevědomí. Ovšem připrav se, že tahání lana nahoru bude jen na tobě. Ruce, špatný ruce...
eithne: Sargo: Pak by mě jen zajímalo, zda opravdu myslíme to samé pod pojmem "krápník". Je to taková ta krápníkovitá věc uprostřed stropu?
Lano tahám i bráchovi - takže v pohodě
sargo: Co vypadá, že visí z okna? Jo, ta K němu se dostanu, tam pak náhlá barvoslepost, chvíli se o něco pokouším a pak spadnu.
muminek: Příjemně rozlezená Já byl na stěně jen dvakrát, poprvé jsem byl náhodou den předtím v posilovně, takže mě druhý den bolely ruce a byl jsem ztuhlý a neudržel jsem se na žádném čudlíku ani chvilku a vedle mě lezl takový klučík jako pavouk, to bylo útrpné Ale někdy snad zas..
eithne: Jo, malá děcka, kterým to leze samo, jsou děsná. Je to demoralizující! Ale zas si říkám - jsou lehčí, jsou lehčí, jsou lehčí...
muminek: Nebo si můžeš říkat - ztěžknou, ztěžknou... Taky se bojím výšek, takže lezení je pro mě vážně tvrdej chlebíček, v hrůze na stěně, když jsou pode mnou už tři metry, bych ten bílý prášek proti pocení rukou i snědl