sargo: Nevím, jestli se nebudu opakovat, ale... jsem fakt ráda, že už nemusím do školy
eithne: Mhm, abych odpověděla sama - JÁ na to zjevně nemám. Mám 10 bodů z 20, což mi opět nestačí. Tak zas za rok...
eithne: Jarmik: Máme na to velmi obdobný názor. A nejhorší na tom je, že z testu vždy člověk odchází s pocitem, že by se mohl přiblížit plnému počtu bodů, a o to je překvapenější, že to nedal vůbec...
Kvik: Taky je mi to líto
chachina: Jak tak na to koukám, tak jsem ráda, že už nechodím do školy. Mimo jiné by tam asi nebyli spokojeni s mým popisem mentality člověka z bodu 5
- j -: Mám hroznou chuť sem napsat moje odpovědi na ty otázky, ale neudělám to, protože bys to mohla brát jako posměch tvému vyvolenému oboru.
Nikdy jsem moc nechápal, proč má někdo tendenci se v literatuře (a v umění obecně) takhle nimrat.
Asi to bude někomu zavánět buranstvím, ale já dokážu dělit literaturu pouze do dvou kategorií : 1.zaujme, líbí = dočtu, 2.nezaujme, nelíbí = zaklapnu a jdu od toho. Tohle dělení používám napříč všemi literárními útvary a žánry a je jediné, které mi funguje skutečně spolehlivě.
Silně pochybuju, že když Erben psal Věštkyni, hodil si napřed bokem na papír motivistickou osnovu a podle ní pak postupoval, takže otázka 2. podle mě vlastně nutí studenta vytvořit něco, co nejspíš nikdy neexistovalo.
eithne: Chachina: S čím asi nebyli spokojení u mě?
J: Posměch oboru nemusím, ale posměch Peterkovi - tedy zkoušejícímu na tento předmět - by mi opravdu nikterak nevadil. Některé věci mi připadají uhozené, některé méně, ale je pravda, že tenhle předmět už zachází do krajností a stává se parodií na sebe samu...
sargo: -J-: Shodou okolností jsme přesně o tomto mluvily s Eithné naposledy - že autor to během tří minut napsal, student do pak tři hodiny rozebírá a sám autor by se nepochybně divil, co mu to vytrysklo zpod pera
eithne: Ono, my se máme učit rozumět textu - že některé romány jsou zaměřené proti válce, některé mají výchovnou funkci pro děti. Jenže tady už to zachází do extrémů - jsem si téměř jistá, že to, jak jsme ve škole rozebírali Kuřátko a obilí na šesti A4, je už silně přehnané... a Hrubín by se podivil :-/
jana*: Chudáku, kdysi jsem chodila rok na češtinu-literaturu, před seminářem, ve kterém se "rozebíraly" básně,jsme s kamarádkou preventivně chodily na víno. Výklady pak šly jako ... po vínu, ale na písemku to asi není dobrá rada. Drž se!
mirka: Vida, vida, kdo všechno nemá blog a na koho všechno nenarazím. Peterku jsem dala na první pokus ale až na třetí termín a mám to stále v živé paměti. A Kuřátko v obilí je myslím nezapomenutělné pro každého, kdo se s Peterkou setkal, ale slyšela jsem, že na interpretaci je prý fajn, to sama nevím, mám letos Hrbatu. Kolegyňka.
eithne: Jéé, ahoj
S Hrbatou jsem měla v prváku vybrané kapitoly světové literatury - mám dojem, moc jsem tam nechodila. No, mě čeká ještě příjemná Peterkova společnost v příštím semestru před další zkouškou zkoušky teorie literatury, ačkoliv ji nejspíš tentokrát nebudu dělat u něj. Což nechápu, jak to chtějí udělat, když se stejně píší testy, ale uvidíme. Uáá, už nechci :-/
mirka: já s ním mám ty kapitoly teď a ješt+ interpretaci. Nejspíš to myslí tak, že tě zkoušet bude někdo jiný anebo je to myšleno tak, že bys měla dělat předmět u jiného učitele, pokud to má třeba Mocná... Peterka je hodně o štěstí...