MAE - mobilní astronomická expedice. Očekávají vás suchá data, vědecké postupy, několik barevných hlav, lanové centrum, tombola suvenýrů z Ruska a zkrátka vyprávění, jak to chodí na letních výjezdech demonstrátorstva hvězdárny pod širé nebe pro zlepšení jejich orientace na obloze.
Vědátorští pankáči
Nelze přijet z Ruska na astronomickou expedici jen tak, jako bychom nikde nebyli. Jak si pojistit, že se budeme odlišovat? Nebyl problém to vymyslet, spíš jsme užasli, že souhlasili všichni: nabarvíme si vlasy. Po dlouhých debatách jsme se dohodli, že já, Klára a Ondra si je odbarvíme, Petra s Honzou půjdou na černo a Lukáš na červeno.
Do Jihlavy pro nás přijela dvě auta, aby nás odvezla, a tak jsem jejich řidiče přemluvili, aby s námi ještě zajeli k nějakému rybníku. Uprostřed vesnice pod lampou jsme si naplácali chemikálie na hlavy, přístup k vodě jsme ale shledali nedostačujícím; byla už tma a břeh byl zarostlý a strmý.
K nesmírné radosti majitelů aut jsme se tedy tak, jak jsme byli, nechali popovézt o vesnici dál k potoku, kde jsme barvy spláchli.
Efekt na MAE bohužel nebyl takový, jaký jsme doufali. Proč se zrovna letos polovina lidí rozhodla, že se nechají odbarvit nebo si pořídí pankáče? Ach ti vědci...
Lanové cetrum
Druhý den jsme se připojili k výletu na Křemešník, kde stojí lanové centrum.
Je to parádní věc. Chystala jsem se do nějakého už dlouho, nicméně byla jsem poprvé. Zahájeno bylo obligátním trenažerem, kde nás na laně u země učili, jak se přecvakávat kolem stromů a jak používat lanovku, a potom už nás vyhnali na ochůzky a zábava mohla započít.
Ani jednou jsem se nedržela ocelového lana nad sebou. Několikrát jsem ale udržovala rovnováhu pomocí lana, kterým jsem byla přivázaná, což se taky nemělo. Jenže, jak už jsem si ověřila loni, pustit se rukama jediné jistoty deset metrů nad zemí a balancovat jen na nohou je obtížnější, než se racionální úvahou (vedenou na zemi) může zdát.
Byla to jakási opičí dráha. Nevzpomenu si na všechny překážky, které na ní byly, ale pokusím se:
... a další :-)
Na zem jsme slézali zlití potem, s rukama vytahanýma na dva metry deset a s neskutečnou chutí zopakovat si to znovu a napravit všechny chyby, kterých jsme si byli vědomi.
Zase za rok :-)
Koupání
V Jihlavě bylo zavřeno, snad rekonstrukce či co.
Vydali jsme se tedy hledat rybník. Goofy jel na terénní motorce lesem první a že sjel z cesty mu problémy nedělalo. Autům nakonec taky ne. Přežila všechna.
Koupali jsme se uprostřed chatové kolonie. Nestěžoval si nikdo.
Voda byla nádherně teplá. Přesto ale - pomyšlení na teplé sprchy v Jihlavě... musíme to vydržet ještě dva dny. Po těch dvou měsících ne zas tak dlouhá doba, ale jako by byla věčností.
Návštěvní den
Jako každý rok, i letos se na louku s dalekohledy nahrnulo plno smetáctva a dožadovalo se Marsu velikosti Měsíce, nejnovějších poznatků a další planetky pojmenované podle jejich vesnice (Zachotín - planetka č. 12468).
S Alfíkem jsem byla u Cellera a zatímco on ťukal čísla objektů na samonaváděcí navigaci, já vyprávěla. Když mě začala Bětka velmi nediplomaticky doplňovat, utekla jsem do kuchyně. I tam se dá strávit večer 8-)
Odborné pozorování - proměnka
Letos na návštěvní večer dokonce i vyšlo počasí - po letech poprvé - a proto se v pozorování pokračovalo i po opuštění posledních smetáků. S MiXem, Zuzkou a nevím kým dál jsme se rozhodli pro proměnku BX Peg, kterou jsem už jednou pozorovala (ale v pozorovacím deníku to nemám; že bych si ji pletla s DI Peg a WX And?).
To, že mi letos vyšla hrbolatá přímka, přičítám oněm ne nepodstatných cárům mraků, které se po obloze honily. Naprosto odmítám nařčení, že jsem celou dobu pozorovala špatnou hvězdu.
Nakonec jsme se dohodli, že perioda skončila, a sbalili to.
Odborné pozorování - teleskopy
Co dál? MiX navrhl teleskopy a nikdo nebyl proti. Nakonec on zapisoval, my koukali - byli jsme tři, ale nechtějte už po mně vědět, kdo.
Všichni jsme měli v dalekohledu stejné pole, to aby nám něco neuniklo. A kolik že jsme to viděli za celou dobu - několik hodin - meteorů? Tři.
Ten, který dvakrát vybouchnul a na konci se jedna z vybouchlých částí rozpadla, nechával za sebou dlouhou dobu stopu, jehož jedna část byla barevná a tak tak že nedělal zvukové efekty, to prostě nemohlo být letadlo. Aspoň v novinách o žádném nic další den nebylo.
Hm, četl někdo noviny? My ne... nespadlo náhodou šestého časně ráno nějaké letadlo?
Volejbal
Volejbalové hřiště jsme měli na louce za stany. Hrálo se často a pilně a bylo to prima. Sem tam si někdo uřízl nohu o provázek vymezující hříště, sem tam si někdo ukopl nohu o kolíky držící síť.
Frustrují mě lidé, kteří sáhnou na míč poprvé a stanou se jedněmi z nejlepších. A pak po kom takové schopnosti MiX zdědil - návštěva jeho otecka byla vskutku inspirativní.
Lukostřelba
Vašek s sebou měl luk.
Ničila se pírka a tuším, že se jeden šíp už nikdy nenašel. Máma si odnesla velice výraznou modřinu na předloktí, přestože poctivě nosila chránič.
Ale byla to paráda. Terč jsem netrefila ani jednou, přesto jsem ze sebe měla dobrý pocit, že bych mohla, kdyby to bylo třeba ;-)
Ruská tombola
Lístky byly za básničku nebo za pivo. Smutné je, že jsme si mohli udělat tolik čárek na jiné, basy ale byly tou dobou už prázdné. Příště ji uspořádáme dřív.
Ceny jsme schraňovali dlouho a přes mrtvoly. Co bychom dali za patku českého chleba, která nám zbyla? Vlastního kamaráda bychom obětovali! (To možná i za míň...) A copak si jí tady vážili? Chm.
Ale tombola byla přivítána kladně, snad se tedy líbila.
Tak tedy - pokus o výčet cen. Ke každé byl přiložený nějaký decentní pohled ve stylu hříbek s rozmazanou horou v pozadí, kytka s horou s useklou špičkou v pozadí, jiná kytka s... Prostě krásný pohled. A ceny byly hodnotné.
Večerní ohně
První byl tu noc po příjezdu. Utahaná z vlaku jsem odpadla téměř ihned. Je krásné moci spát zase venku, pod širým nebem, a vědět, že člověku nebude zima. Večer mě uspával zpěv od ohně. Ráno mě budilo teplo.
Druhý oheň zaplál poslední noc. Po ruské tombole byla dána do eráru jedna ruská vodka, poslali jsme i ručně dělaný kvas, na který jsme si v Rusku koupili slad. Byl ho plný kýbl a lidi na něj hleděli podezřívavě. Nakonec se podstatná část vylévala, protože my, otrlí Rusové, jsme celý kýbl sami vypít nedokázali.
Hm, a to je konec.
Doufám, že jsem dostatečně osvětlila, jak probíhají praktické letní expedice atronomů pro lepší upevnění schopnosti orientace na obloze ;-)
Fotky nafotili máma, Lukáš, Ondra, Viktor a Honza.