rubriky:

odkazy:

moji přátelé

přihlášení

archiv článků:

MAE 2009

pise.cz/img/139913.jpg">
Bojuj, Petře, neprohrávej!

Yesss!

Volejbal v jedné z těch ne zcela plácacích chvil

Plác!

Táta houbařil a fotil. Tohle je fotka bez filtrů či úprav.

Je pátek, návštěvní den.
Vyklidili jsme kuchyni, kde se večer lidem promítalo a povídalo o vesmíru, a se Zuzkou jsme vyrazily do Zachotína navěsit fáborky na cestu, kdyby náhodou chtěli lidi bloudit. Návštěvní den je každý rok, každý rok je to ve všech vysočinských denících a každý rok k nám chodí ti samí lidé, ale co kdyby.
Potom už Petr povídal u dataprojektoru stále nabývajícímu davu, až se protrhala obloha a letošní rok se tak přiřadil k těm předchozím, kdy bylo lidem co ukazovat, ačkoliv bylo jinak celý týden hnusně.

Přednáška pro návštěvníky o zcela elementárních věcech 8-)

Když se v kuchyni přednáší, musí se vařit jinde. Na volejbalovém hřišti například.

Pozorovací

Šla jsem spát, když se zase zatáhlo.

A odmítla jsem vstát, když mě probudily výkřiky "stop" od vizuálů a Mixovy hlasité historky, neboť se tahle banda usídlila přímo před mým stanem.
Vstala jsem až za svítání, kdy mě probudil ukrutně chrápající Kožich usídlený mezi vizuály. Zhrzeně jsem se odvalila spát do stínu buku u hřiště.

Den každý strávil po svém.
Volejbal a plácaná jsou stálicemi. Někdo dělal něco vzdáleně se podobajícího práci, někdo se rozhodl, že punku ještě nebylo dost a ke slovu přišel strojek na vlasy a peroxid. Někdo pracoval v kuchyni, někdo společensky žil před kuchyní, někdo se coural po lesích, někdo dělal něco úplně jiného.
Jo, a někdo vyhodnocoval vizuály. I na vědu totiž došlo, víme? 8-)

Kytarový kroužek ve zvukotěsné kabině, model Zubr

Slackline neomrzí

Někdo se tvářil, že pracuje...

I tady se někdo tvářil, že prac... a hele, zase Viktor :-)

A někdo si na nic nehrál a dal průchod svému pravému já.

Romantický pankáč při západu slunce

Večer bylo překvapivě hezky, velice hezky.

Se Zuzkou a Lukášem jsme zabavili binary a uspokojili se s APO. Projížděli jsme Messiery, já si konečně osvěžila oblohu, na které už se delší dobu vůbec neorientuji (jeden z důvodů, proč jsem zamávala hvězdárně), a potěšilo mě, kolik jsem toho našla.
Taky mě překvapilo, kolik jsem toho nenašla, ačkoliv v orientaci zas takový problém nebyl. "Tyjo, Zuzko, kde je ta M57?" - "No přece mezi těma spodníma..." - "No ale tam není." - "Hm... mám ji u sebe, tak se podívej." - "Vždyť tam není." - "Je." - "Není." - "Ty ji nevidíš?"
Já očařce říkala, že nevidím, že chci silnější brýle. To ona mi je odmítla dát.
Trojúhelník třináct: tři hvězdy 8-)

Měsíc z kraje MAE, kdy byl v úplňku

Já přijela až na čtvrť :-)

Jupiter s pásy

A Jupiter s měsíci :-)

Vizuálové leželi hned vedle a zkraje noci jim to nádherně lítalo, těšila jsem se, že se k nim přidám, až projedu Messiera.
Když jsem projela Messiera, polovina meťasářů byla pryč a druhá polovina spala. Chvíli jsem tam pokecala s Klárou, čas od času si křikla cvičné stop a odebrala se spát do stínu svého oblíbeného buku.
Stejně už to nelítalo.

Spát na louce není nic moc, zaručeně vás vedro vzbudí dřív, než byste chtěli

V lese je zase moc breber, co vás k ránu probudí, když se vás pokoušejí zkopat do ucha

To takový buk u hřiště, to je panečku volba! 8-)

Až nakonec přišla neděle, den poslední.

Balení, odjezd.
A zase za rok. Kdo ví, třeba konečně zase na celou dobu?
Pobyla bych ráda trochu déle ;-)

Tetris.
Jedno auto a spousta, opravdu spousta věcí. Většinou křehkých a drahých.

Poslední ohlédnutí

 ...

.....

.......

.....

...

A protože tam byly zase...
 

Sheep'n'roll 2007: 

(Fotky jsou ode mě, od Ondry a od obou mých rodičů; Punk's endless stvořil M.i.X)

Zpět na hlavní stranu blogu