Červen, ještě tam budem!

První tři červnové týdny se nesly v duchu skoro-oddychovém. Vysvětlení zaheslování rubriky a další kratochvíle ;-)

Lexikologie (NJ) - 5.6.
(písemná zkouška - první část, nepočítaný pokus)

Tak jsem se to naučila trochu líp, tahák jsem si udělala... a ona nepřišla, protože jí vykradli auto. Ách jo :-D

Psychologie učitelství - 8.6.
(písemná zkouška)

Prý "na to se neuč". Tak jsem si to jedenapůlkrát přečetla a neřešila to.
V aule nás rozsazovala od předu ob jednoho, jako ostříž hlídala, zda se někdo nepodíval mimo svůj papír (nedejbože na hodinky nebo z okna), zda si někdo neodkašlal morseovkou nebo zda někomu neleží na lavici místo jedné propisky dvě, ta druhá určitě s tahákem.
Ten test byl divný. Maximum 23 bodů, kroužkovací abcd, na jedničku ztráta tří bodů.
Něco jsem vyplnila, něco otipovala. Letmo jsem o řadu před sebou zahlédla graf závislosti výkonu a stresu a tak jsem ho podle toho nakreslila - bez popisků, neboť ty jsem nepřečetla a naprosto jsem ten obrázek nepochopila. U Marušky před sebou jsem potom zahlédla další odpovědi, překroužkovala jsem to podle ní. Něco jsem nechala. Něco ne. Zcela náhodně a říkala jsem si, že nad 9 bodů, které byly hraniční pro projití, to snad mít budu.
Těžko uvěřit, že mám jedničku.

Taky občas snívám... 8-)

Filosofický diskurz II. - 9.6.
(ústní zápočet)

Zkouška, ze které jsem velmi, velmi rozpačitá. S překvapením ale mohu konstatovat, že mi podpatky zvedají sebevědomí :-D
Na přednášky jsem nechodila, měla jsem totiž v úterý jinak volno. Poznámky jsem dostala - stejně jako loni - od Majky, velmi precizní a krásně čitelné. Tento semestr jsme brali jen Heideggera, Nietzscheho, Masaryka a pozitivisty. Heideggera jsem uměla dobře, Nietzscheho méně, Masaryka relativně také ano, pozitivisty téměř vůbec. Jen Finkova teze, že strach z omylu je omylem největším, mi utkvěla a hodlala jsem se jí hájit. Nakonec se mi spíš uplatnil Masaryk se svým prohlášením, že nejvyšším projevem demokracie je kritika.
Z naší skupinky dostalo pět lidí jedničku, čtyři dvojku a tři letěli. Mám 2, naštěstí jsem dostala Nietzscheho a jen má neznalost pojmů ontologie a gnozeologie (stydím, ale minulý semestr jsem je znala) mi zneprůchodnila jedničku. Což bylo divné. O Nietzschem jsem si toho připravila dosti, všechny ty Übermensche a Wille zur Macht a Wirkung a kypící poháry, leč ona mě nenechala mluvit, ptala se a ptala se tak, že jsem jí neuměla odpovědět.

Nakonec jsem většinu věděla, ale na dva to nebylo.
Ale proti dvojce já nic nemám.
Potom ovšem pohlédla do indexu, aby mi zapsala známku, zarazila se, podívala se na jméno, podívala se na mě a povídá: "To jste byla vy, kdo napsal to o té mé knížce, že?" Ehm. A že bych si na to měla dávat bacha, že to nebylo obtížné najít. Aby jo, když to Google hází jako první odkaz na jméno knihy. Spíš mě udivuje, že si dala tu práci a probrala obrovskou hromadu prací, které jí byly odevzdány, aby podle citátů, které mám i na blogu, i v práci, zjistila, jak se jmenuju.
Jsem docela ráda, že už ji na nic mít nebudu :-D

:-)

Syntax I. + II. - 10.6.
(písemná zkouška)

Test jsme psali od sedmi večer, jindy na nás neměl čas. I proto byla zkouška písemná a ne ústní - neměl na nás čas.
Na úvod nám řekl, že doufá, že to všichni dáme napoprvé, protože nemá čas vypsat jiný termín. A že prváci jsou lempli, morfu jich dalo 9 ze 40, ale že věří, že nám syntax vyjde stoprocentně.
A rozdal nám testy.
Přečetla jsem si první stránku, přečetla jsem si druhou stránku. Pokusila jsem se papír rozlepit, jestli náhodou ještě uprostřed... ne. Jsem ryba - stokrát.
On se prostě zbláznil :-D (A když jsem si tenhle reportík v metru předmýšlela v hlavě, rozhodně jsem nepoužila slovo "zbláznil" :-D)
Ehm... che che che :-D :-D
Větné členy dělí dependenční gramatika na Ergänzungen (ty jsou důležité, vážou se na sloveso) a Angaben (ty se dají vynechat, takové ty informace nanic). Ergänzungen je 11 druhů. Angaben jsou 4 druhy, z nichž má každý ještě své subkategorie. No a my dostali jeden z těch čtyř druhů Angabe a měli jsme k tomu vypsat jeho 6 subkategorií i s jejich popisy a nejčastějšími výrazy, kterými jsou uvozeny nebo vyjádřeny. Což je pakárna, není to k ničemu dobré... a je to snad jediné cvičení, které mám celé, protože jsem to měla napsané na taháku.
"Pane doktore, nemohl byste prosím rozsvítit? Není na to vidět..." U mě byl Akkusativergänzung druhé věty zájmennou náhradou substantiva "tahák", on jakožto receptor považoval Akkusativergänzung za zájmennou náhradu substantiva "test". A rozsvítil. Což bylo dobře, protože bych jinak nenapsala ani čárku. A sama jsem rozsvítit nemohla, protože jsem tahák měla pod rukávem a nebylo se jak zvednout, aby ho neviděl.
Zdá se vám tato praktika dětinská, zavrženíhodná, nevysokoškolská? Che, mně zase nepřipadají reálné čtyři zkoušky v týdnu :-D
No a stejně byl prostě celý test napytel, což nebyl ani zdaleka jen můj názor.
Tak nic.

Až na to budu mezi zkouškami čas, budu se za taháky stydět.
Při našem počtu zkoušek mi to ale připadá omluvitelné.

Literatura I. (750 - 1700) + Literatura II. (1700 - 1805) - 11.6.
(písemná zkouška)

V devět večer jsem se vrátila domů ze syntaxe a sedla si k literatuře. A učila se. Spát jsem šla v pět, vstávala jsem v šest, to abych tělu vsugerovala, že má být odpočinuté. Stejně už jsem na to skoro neviděla.
Obdobně to hrotili i ostatní, jak jsem se ve škole dozvěděla.
Test byl těžký, ačkoliv mohl být i těžší. Pár věcí mi bylo k smíchu (tedy ne že bych je věděla, spíš mi připadala zábavná vytrvalost, se kterou přednášející lpí na básních, které nikdo nezná, ale nám je nutí, protože se jí líbí), u pár jsem jen zalapala po dechu, u pár jsem se samolibě usmála, protože jsem je měla v taháku, a docela dost věcí jsem věděla.
Učila jsem se na to deset hodin v kuse. Když jsem potom dosedla do lavice a odložila skripta, náhle jsem cítila, jak ze mě vědomosti unikají všemi póry, ztrácejí se, mizí. Když nezačnu tamtím, už potom nebudu vědět; jenže to samé se týkalo mnoha dalších otázek.
Měli jsme na to dvě hodiny, stačilo mi to tak tak. Popsala jsem čtyři stránky hustým písmem a to jen proto, že náhradí papíry došly asi po hodině.
Ze zkoušky jsem odcházela dost rozpačitá. Ač jsem na ni šla s tím, že nic neumím, že na učení jedna noc prostě nestačí, po skončení ve mně zadoutnala jiskřička naděje... A jediné, co jsem věděla jistě, bylo, že jestli udělá zkoušku Lucka a já ne, budu zlá. Opsala toho ode mě dost (holt nevydržela vzhůru celou noc) a když podobně jednostranná spolupráce proběhla naposledy, ona - u Peterky - prošla, já ne. Grrr :-D
Nakonec se ukázalo, že v první části jsem měla 13,5 bodu a procházelo se při 14, v druhé části jsem měla 20 bodů a procházelo se při 22.

...a až budu učit já, tímhle se nechám inspirovat 8-)

Lexikologie (NJ) - 15.6.
(písemná zkouška - první část, druhý pokus)

Dorazily jsme se Stáňou a Ivanou, napsala to jen Stáňa. Ono to je těžké - jsou to praktická cvičení na milion slovíček, jejich předpony, které mohou a nemusejí být odlučitelné a slova tak nabývají nové významy; cvičení na substantivizaci sloves, na členy, na přípony, na Wortbildungsmorphemy a na podobné věci, které jsem udržela ještě skoro tři minuty po opuštění místnosti, kde se zkouška konala.
Stáňa měla v tomhle nezanedbatelnou výhodu, bydlí v Aši a němčinu má v krvi, ona správné odpovědi cítí. Já, člověk, kterému je němčina pouhým koníčkem, jsem si neškrtla. Dneska jsem dopadla ještě hůř než minule.

Úvod do sociologie - 16.6.
(písemná zkouška)

Nebyla jsem schopná se k tomu dokopat, ale opravdu vůbec.
Za pokus to stálo, je to jen úzetko, univerzitní základ. Občas se najde zkouška, která jde udělat bez učení.
Tahle k nim nepatří :-)

Lexikologie (NJ) - 18.6.
(písemná zkouška - druhá část, druhý pokus)

Teoretická část lexikologie.
Tentokrát jsem to pojala zodpovědněji, minule mi čisté vědomosti nepomohly, i vypomohla jsem si tahákem. Je pravda, že jeho pouhá příprava mi dala tolik, že jsem to zvládla bez něj.
Otázky byly divné. Některé jednoduché, některé taky jednoduché, některé jen o chlup těžší a některé byly divné. V zadání slova, která jsem viděla poprvní v životě, i pokusila jsem se tam napasovat něco z toho, co jsem znala... kupodivu to vyšlo, za dva.
Divné.
Německá lexikologie je ještě s fonetikou jediný předmět, který mi dal více než jeho český ekvivalent.

Hodně, opravdu hodně, naprosto nehorázně hodně se těším na prázdniny! :-D

(pokračování příště, červen nekončí)