jarmik: Většinu těch věcí si nedovedu představit. Jenom jednou jsem v Nízkých Tatrách šel pár metrů po sněhu, pod kterým jsem slyšel zurčet vodu, a bál jsem se jak sviňa. To chození po sněhu by asi nebylo pro mě.
sargo: Uf uf, ještě že ležím a jdu si právě hodit šlofíka, to čtení je hrozně únavný. Pěkně jste si dali do těla Fotky jako vždy parádní
eithne: Jarmík: Když ono už se to tak nebere, když po tom sněhu jdeš pořád...
Sargo: Tak tak. Sbírej síly na hlavní spánek dne Dík
jre: Bessegen - tam jsme také byli, už je to hrozně dávno (1998) těší mne, že je to tam stále tak pěkné.
eithne: V devadesátém osmém jsem byla v Norsku taky (nebo 1999?), i když ne tady. Zůstává pořád skvělé