Recyklujte papír, chraňte lesy!
Au-pair: Zajímavé na osm dní, nesnesitelné na více
Poslední díl. Domů a pak už jen telefon, promiň, Sabrino, nepřijedu.
Mohly jsme díky předchozímu babysittingu přijít kdykoliv, vstávaly jsme na devátou; i tak jsme byly vzhůru první.
Snídali jsme venku. Když jsme potom sklízely se Sabrinou a Terkou ze stolu, Sabrina začala vyzvídat, jak se mi u nich líbí a jestli bych tam chtěla, kdy bych nastoupila a do kdy bych pobyla. V němčině se nemluví pravda jednoduše, jen stačí zabřednout do jazykových těžkostí s rozvitými větnými konstrukcemi a rozpačitě zadrhnout.
Nejsem hrdá, že jsem je klamala, že jsem vůbec neměla v úmyslu tam kdy zůstat. Jinak to ale udělat nešlo a já o tuhle zkušenost vážně stála.
Dekorace 8-)
O tuhle amforu jsem vás nemohla připravit; to je ta, co je uměle zaprášená.
Za kvalitu mobilního obrazu se omlouvám :-)
Dopoledne N. odjely na výlet, my douklidily a odklidily se na pokoj. Terka jela na kolo, já si na pokoji lízala rány a foukala spálené břicho.
V půl sedmé jsme znovu naklusaly, Sabrina sice už večeři udělala, ale takový nepořádek po sobě v kuchyni nesvedu zanechat ani v nejlepších dnech
Není mi jasné, jak ta může fungovat, když nemůže měsíc nebo dva sehnat au-pair.
Sabrina odešla s jakousi extrémně nesympatickou kamarádkou na indiánský večírek, my připravily holky na spaní, Terka si pustila Hvězdné války a já si četla Bis zum Morgengrauen. Po chvíli se přihnaly Cosima s Indií, že cosi a cosi a das ist deine Handy? A taky wow, das ist cool! a tak. Nezasáhla jsem, když se jím začala Cosima fotit a fimlovat, a výsledek můžete vidět níž.
Nakonec je Terka šla vyhnat zpátky nahoru a přišla tak o scénu "ich bin dein Vater", u které jsem téměř zaslzela smíchy. Leč považuji za podvod, že německy dabovaný Darth Vader netrpí aspiračními potížemi.
V půl jedenácté se vrátil Herman a Allegra s růžovou parukou a my odešly spát.
Cosima mluví, India na pozadí zpívá.
Video v tragické kvalitě, nahrávané mobilem.
Jsem v tom nevinně, Cosima se nahrávala sama, já už to jen hodila na youtube :-)
pise.cz/img/139615.jpg">
Opět jde o autoportrét mobilem
A toto je India, fotila Cosima
Neděle. Vstávaly jsme na osmou, snídaly jsme bez dospělých, ti totiž v neděli snídají ve Schweizu. (Snídaně od půl desáté do čtyř - známka zdravého, neuspěchaného jídla.)
Po snídani jsme poklidily, jen tak trochu, je přece neděle, stačilo se postarat o koberce a peřiny, zalít kytky a tak, přichystaly jsme oběd a trochu si přitom zašpásovaly se svědomím a sebezáchovou. Sabrina má jakousi speciální rýži na rizoto, balíček snad za padesát euro. Terka nějak nemohla najít klasickou rýži a sáhla po téhle, pak jí to došlo a než aby musela Sabrině vysvětlovat, proč právě jí oběd za milióny, přestože to není rizoto, rýži vyhodila a uvařila tu správnou. Odsouzeníhodné jednání? Neřekla bych, udělala bych to také tak.
Odpoledne volal Herman, ať vezmeme holky koupat, tak jsme jely do Švýcarska do bazénu. Vstupné lidové (stejně ho platili N.), pěkné venkovní bazény s hezkým výběrem, to včetně tobogánu. India se naučila na jaře plavat a tak o holky nebyla taková starost, vyřádily se tam ony i my. India tam potkala svoji kamarádku z Kindergarten Norinu.
Od oběda jsme tam vydržely do půl sedmé.
Cestou zpátky nás na hranicích kontrolovali policajti, naštěstí chtěli jen řidičák, který si - opět naštěstí - Terka s sebou vzala. Občanky nebo pasy jsme si s sebou nevzaly ani jedna. Na ten řidičák plný českých písmenek koukali trochu vykuleně, ale asi jim nepřišlo divné, že dvě dospělé Češky vezou v rakouském autě tři malé rakouské holčičky, vypadáme s Terkou přece seriózně, žádné kuplířky :-)
Z koupaliště, vlevo India, vpravo Cosima
Cosima, India, Norina a ubohý houpací kůň
Vstávaly jsme na sedmou.
Připravit snídani, Terka vyflaumovala, potom vstala Sabrina a naštěstí si s Terkou vzaly nevyspalou Indii s sebou na aerobik.
Doluxovala jsem a když zmizely z dohledu, uklidila jsem už peřiny zpátky do ložnice. Přišla Paloma, "komme gleich," doběhla jsem si k sobě pro knížku a čekala jsem, než holky vstanou.
Nevstávaly.
"Cosima, Allegra, leben sie noch?" Cosima tedy v deset vstala, Allegra se se mnou poprala o vypínač žaluzií, tu holku bych musela zabít první měsíc, kdybych tam to místo vážně vzala.
Rovnou jsem vyflaumovala jejich pokoje, vyhodila na balkón deky a koberce; doprala pračka, přehodila jsem prádlo do sušičky a potom ho poskládala. Sabrina neumí prát, nebyl tam jediný opravdu čistý kus oblečení. Dala jsem vařit vodu na špagety, doluxovala pod stolem, když holky dosnídaly, otevřela jsem pošťákovi, který měl dopis do vlastních rukou a tedy jen zanechal lísteček. Páni, ten přízvuk, ten přízvuk!
Místnost "za zlatým psem"
Televize. "Ich bin dein Vater!" Uááá!
Terka se Sabrinou se vrátily, Sabrina započala vařit oběd, který mi zjevně pro přílišnou náročnost nechtěla svěřit, byly to totiž boloňské špagety. A Sabrina je zvrtala, nebyly zrovna dvakrát dobré.
Sabrina si mě zavolala nahoru.
("A jééé.")
Už jsem do prádelny nakráčela s "wieder alles schlecht?", čímž jsem Sabrině utnula proud výčitek, kterým se mě chystala zahrnout, a namísto toho mi začala vysvětlovat, ať to neberu jako výčitky, že to přece nemůžu hnedka všechno zvládnout na začátku, že jsem naopak děsně šikovná... jen ty ručníky skládám špatně, má to být na čtvrtiny a teprve potom na třetiny. A kalhotky se skládají obráceně, nemusí být obrázek nahoře. A u triček musí být unbedingt přehnutý i kraj, i když se to pak rozpadá.
Vyprávěla mi, jak chce všechno pünktlich a že Tereza není zrovna pořádná; že chce po aupairkách samostatnost a že mi na očích vidí, že jsem chytrá a že to bude všechno k všeobecné spokojenosti. A tak.
Pak si mě zavolala nahoru ještě jednou - špatně složené peřiny. Jak říkám, za těch osm dní jsem systém jejich skládání nepobrala.
Ložnice, bohužel focené večer před spaním s rozházeným ložním prádlem
Vstávaly jsme na sedmou. Úterý, to znamená Großputz! Koberce se luxují z obou stran a dávají ven, podlaha se flaumuje nasucho i vytírá, předěl mezi podlahou a zdí se bere vysavačem. Všechny spárové plošky (na ozdobných dveřích, na křeslech a podobně) se berou vysavačem také; i okna, parapety, všechno!
Samozřejmě totéž i v garáži.
Auta - všechna tři - se jenom luxují.
Connie myje hadrem všechny svislé i vodorovné plochy a Jan, sympaťák ze Slovenska, dělá celou zahradu, na kterou Sabrina nikdy ani nesáhla.
Já dostala vysavač a s ním jsem se mazlila až do půl jedné, v tom rachotu, který je po pěti hodinách už vskutku na cvokaře. Myslela jsem, že umřu, bylo vedro, Sabrina mi šlapala na paty a kontrolovala... až dneska mi docvaklo, že bych tu dvanáct měsíců opravdu nevydržela. Jakože prostě nevydržela.
Aupair má ve smlouvě 26 hodin týdně. Necelé čtyři denně, což je méně než polovina reálně odpracované doby. Jasně, tak se mají ozvat - jenže aupairky tu práci berou, protože pořádně neumí ten jazyk; to se potom špatně stěžuje.
Plat je 400 euro měsíčně.
Schody k prádelně a do dospělé ložnice
Po obědě jsme s Terkou sjely Mercedesem kamsi nakoupit domů sýry, byly zajímavé, většina dost sladká, některé byly fakt výtečné.
V půl třetí jsme opět naběhly, vzaly Indii a šly s ní na Komaberg, kopec přímo za barákem. India byla sluníčko, koupala se v pozornosti dvou aupairek, což se jí nestávalo často, obvykle všechnu pozoronost strhává Cosima a India to překvapivě trpělivě snáší.
Výlet byl skvělý, vrátily jsme se až po páté, nahoře byl famózní výhled do kraje.
Zpátky jsme šly přes Koblach, India mi ukázala svoji školku, Cosiminu školu a lamí farmu.
Výhled z Komaberg
Ještě jednou India na nějaké starší fotce z jara - fotila Terka
Ve středu jsme došly před sedmou.
Holky byly násilně vyhnány z postelí a tedy všechny rozmrzelé; nejen že dneska odjíždíme s Terkou my, na dovolenou jedou i N.
Já i Terka jsme dostaly bomboniéru Merci, Terce Sabrina i holky popřály k narozeninám. Herman si mě odchytil, jestli už jsem mluvila se Sabrinou, zda zůstanu, a dal mi dýško 140 euro za jízdenku a práci a tak a tím mi pocit viny, že je klamu, rozhodně nesnížil. Sabrině jsem na sebe dala mejl a ona mně na sebe. (Ale stejně měla neaktivní schránku.)
Uklidit po snídani, vyluxovat, vydrhnout lednici.
Rozloučit se.
A vymizet navždy ze života rodiny N.
Na nádraží nás zavezl jeden z Hermanových synů, Herman junior.
Jedenáct hodin ve vlaku.
A Praha.
Je pěkné žít si po svém, bez zbytečných milionů.
Feldkirch
Pozdní aktualizace: našla jsem dvě fotky, které konečně zachycují celou rodinu:
Vzadu stojí Paloma (14) a Sabrina,
vepředu India (4), Allegra (11) a Cosima (8)
Ještě jednou Sabrina, India a Allegra, čelem stojí Herman
