jarmik: Dobrá, jsem sobec, ale zaujalo mě: nejlepší třída a nikdo nepůjde na gympl? To nechápu.
Jinak dobrá analýza samozřejmě
eithne: Jarmik: Já s bráchou odtud utekla po druhé třídě, bratranci tam zůstali do devítky a znalostní rozdíl mezi námi byl potom propastný. Z devítky se odtud dostane na gympl už málokdo. Co se odchodu nyní týká, vím jen to, na co jsem se ptala dětí - ale odejít na gympl z nich nemá ambice nikdo. Souhrnně lze říci, že chtějí jít po škole co nejdřív pracovat, aby vydělávali. Obávám se, že je to efekt nevýběrové sídlištní základky, kde se na dětech podepisuje vliv nevzdělaných rodičů. Podle dotazníků má zaměstnání vyžadující vyšší vzdělání rodičů minimum. Myslím, že takoví rodiče by se snažili co nejrychleji (tj. do třetí třídy) umístit dítě do jazykovky nebo matematicky zaměřené školy, které v okolí dostupné jsou.
Jinak to s tou nejlepší třídou se vztahovalo na chování víc než na prospěch
HP: Bavit mě to rozhodně nezačíná, ale už u toho netrpím tolik jako zpočátku. S výjimkou vlastivědy a tělocviku, kde se míra mého utrpení zvedá geometrickou řadou.
hp: Třeba ještě začne... my jazykáři máme tu výhodu, že většinou pendlujeme po různých třídách od těch nejmenších až po devítky, takže alespoň já mám tu zkušenost, že případnou třídu zvířat si vykompenzuji prací s partičkou, kde jsou vztahy oboustranně přátelské.
---
hp.pise.cz
et: Víš co? Obdivuju tě, žes do toho šla. Záskok na měsíc je pro mě hrozná představa - buď jen pár dní, nebo napořád (tzn. aspoň na rok, ne do důchodu ) Určitě to bude neocenitelná zkušenost, ale upřímně si nedovedu představit, jak bych to zvládala a jen děkuju Bohu, že mě nikdy na pedagogickou nevzali. Stačí mi, když je vyfásnu na dvě hodinky dopoledne v knihovně. Moc ráda je vracím
A víc než učení by mě drtily všechny ty povinnosti kolem - přesně ty přesuny, šatny, třídnice apod.
Jsi ochotná hrát s nimi o tělocviku nějaké pohybové hry? Mám miliony námětů z různých táborů a kurzů. Ale to ty asi taky, žejo... (Skvělá je WikiHerka, jestli znáš http://herka.deka.cz/index.php/Hlavn%C3%AD_strana)
---
et.pise.cz
eithne: HP: Tohle mě právě láká na druhém stupni - budu učit všechny, a ne jen jednu třídu. Teprve teď vidím, že se třídnictví opravdu, ale opravdu nevyplatí (při poměru práce/peníze).
ET: Víš co? Teď už bych to znovu na takovou dobu taky nevzala, ale je to pro mě neocenitelné. Představa, že bych hledala po PedF práci a chtěli by mě přijmout z nouze jen na prvním stupni, není až tolik nereálná. Třeba bych to vzala, z nouze. A potom bych trpěla jako zvíře. Tohle se bohužel stává - a mně se to nestane, protože už vím, o čem to je. Celkově mám pocit, že jsem už nakoukla poměrně hodně pod pokličku učitelského stavu, ačkoliv jsem pořád mimo ty nejnáročnější a organizačně nejsložitější věci - hlavně nové osnovy RVP, dál třeba příprava školy na třicetileté výročí atd.
Co se těch povinností kolem týká, musím o tom napsat blog. Právě toho jsem se bála úplně nejvíc, ale přitom je to docela pohoda.
Pohybové hry s nimi klidně hrát budu. Kdybys měla nápad na nějakou dobrou, která by ale ještě šla zahrnout do tělocviku, budu vděčná. Zítra s nimi budu asi posilovat (pořád za trest, fakt mě minule dožrali) a další tři těláky hrát přehazovanou, jinak nevím, totiž.
et: Joo, s páťáky jsem zkoušela ještě hru Živé stroje, líbila se velmi: Rozdělit děti do skupinek cca po čtyřech, pěti. Každá skupinka má ze svých těl vytvořit jakýkoliv stroj a předvést ostatním, jak funguje. (Vznikl třeba parní válec, parní lokomotiva, mixér, vysavač, bagr, kolotoč...) Dávala jsem jim cca 10 min čas na vymyšlení a nacvičení. Po předvedení všech jsem jako správný podnikatel ocenila, že nápady jsou báječné, ale protože doba je zlá a potřebuju ušetřit, musí ten stejný stroj postavit levněji (o jednoho člověka méně). Nechala jsem je, aby se dohodli mezi sebou, koho vyřadí - ten zpravidla přihlížel a výborně se bavil (pro případ, že by ses obávala jeho odstrčenosti )
---
et.pise.cz
et: Zatraceně, teď jsem napsala neskutečně dlouhej komentář a ono mi ho to odmítlo vložit kvůli třem odkazům. Grrrrr, smazal se.
---
et.pise.cz
et: Tak ještě jednou, zkráceně a bez odkazů:
hodně jsme hrávali Molekuly (na Herce z odkazu výš v kategorii drobné pohybové hry) - dětem bych upravila zadání homo/hetero by bylo těžké
skvělé jsou Želvičky (tamtéž), nicméně jsou-li děcka rozjívená, může hra nabrat poněkud brutální charakter
geniálně trhlá je Evoluce (rovněž tamtéž)
hodně ráda mám Gordický uzel (popisovala jsem u sebe na blogu v článku Červnově), mám ozkoušený na 3-5 třídě, že je velmi baví. (Velké taky)
Všechny tři jsou dost krátké, tak na 10 min maximálně, spíš míň. Zkusím se zamyslet ještě nad nějakými delšími a dětsky lákavými. Je fakt, že na různých teambuildingových kurzech jsme hráli skvělé věci, ale byly zábavné spíš pro velké, děti by možná tak úplně nezaujaly. Většinou šlo hodně o spolupráci a vytrvalost...
Jo, a Rybičky, rybičky, rybáři jedou jsme hráli ještě na SŠ
---
et.pise.cz
lentilka®sdeluje.cz: Jé, já, jako malá, na táborech hrávala hru - už nevím, jak se jmenovala, ale vyznačily se značky ve tvaru "U", rozdělili jsme se podle stavů - šlechtici, měšťani, a tak, první stál král. Házelo se míčem za účelem vybít někoho na vyšší pozici, pokud se házející trefil, měnil místo s trefeným, takže se z posledního bezzemka rázem mohl stát král. Čas od času vedoucí zařval "revoluce!" a běželo se k předem určenému místu a zpátky a obsazovaly se pozice. Bavilo nás to moc.
jarmik: Tak to fakt mrkám, že to je tak, že nevýběrová základka znamená vůbec nikdo. Hm, časy se změnily.
sargo: Vida, "jenom" dvacet dětí ve třídě? Na učení smečka hrozná, ale není to tak přecpané, jak jsem si myslela, že třídy bývají. Jinak to zní vážně skvěle děsivě
evi: Vybiku?!!! Proboha, on měl někdo opravdu RÁD vybiku??? Tedy kromě těch ranařů, kteří se bavili v podstatě povoleným šikanováním ostatních v rámci hry, u níž je mlácení spolužáků (byť jen míčem) samotnou podstatou? Já se s odstupem času divím, že nás to nechávali hrát už tehdy. Za dnešní situace, kdy jsou děti zjevně ještě méně zvládnutelné, by mě to asi ani nenapadlo. Leda nechat ty nezvládnutelné povybíjet se mezi sebou
Ale jinak hluboký obdiv a sklánění se před tvým nasazením a výdrží A vidíš, aspoň Majda ta vyjmenovaná slova bude umět, jak když bičem mrská. Každý úspěch se počítá
ava*: Týjo, to bych nedala! Já bych s dětmi absolutně neměla trpělivost. A s tou vybikou se přidávám k Evi! Vybíjená byla snad nejtrapnější hra ze všech, grrr, hlavně pro nás hubeňoučký, co jsme se div neskáceli po zásahu míče... Hele a ty učíš i hudebku a odmítáš zpívat?
Pevné nervy přeju
---
ava.pise.cz
sargo: Vybíjená je úplně nej nej nejlepší hra! (Zvlášť pro nás, co jsme přehodili jakoukoli tělocvičnu a chytili jakýkoli míč - pravda, pak bylo ještě potřeba, aby někdo další vybíjel...
)
kaci: Obdivuhodný! Já bych zešedivěla Třeba při těch vyjmenovaných slovech... určitě už by mi letěla ruka
Jo a vybíjená u nás teda byla úpe nejhorší hra ze všech Brrr.
Tak hodně sil a trpělivosti!!!!
---
kaci.pise.cz
eithne: ET: Díky za tipy, krátké hry jsou ideální. A třeba dneska jsme tělák za trest vynechali a psali místo něj ve třídě sloh
Jarmik: Možná tu školu jenom podceňuju. Třeba. Kéž by.
Sargo: Třídy jsou příjemně komorní. Učí se v tomhle počtu velmi dobře.
Evi: Vybika je populární, pořád ještě hrají meziškolní turnaje. Děti jsou rády brutální, to ví přece každý Majda byla jediná, kdo vyjmenovaná slova po v uměl i napoprvé.
Ava: Já ji s nimi taky moc nemám - a už si to uvědomila, zlatíčka moje srdíčkovatá... Hudebku učit musím, ale neumím zpívat. Příště budou zpívat s kazeťákem, to mají rádi
Kačí: Mně ruka málem uletěla dneska, než jsem se ovládla. A to se nenechám rozzuřit úplně snadno. Eh. Rozhodně je to zajímavá zkušenost
lentilka®sdeluje.cz: Koukám, zase jsem výjimka z pravidla. Co si pamatuju, vybiku jsem z duše nenáviděla!! Překřtila jsem ji na "zabíjenou" a velmi zdařile jsem se naučila předstírat vyvrknutý kotník.
Ale jinak je vidět, že z vyplašeného vrabčáka se stává Slečna Učitelka! Doufám (jako sobecký čtenář), že Káťa se vrátí později a ještě později...