angie*: Áno, zubní pasta... já zas vždycky kamarádkám záviděla pruhovaný zubní pasty. A co teprv, když měly proužky tři! To byla podívaná, když to lezlo z tuby ven... a já měla vždycky obyčejnou bílou nebo zelenou...
eithne: Křesťan: No bodejť, vždyť to není zas tak dlouho. Byl to náš nejbližší obchod
Ava, Zlomený meč: Díky
Angie: No to já záviděla i ty zelené. Proužky jsme měli jen červené, takže z těch s jinou barvou jsem se taky snažila kousek urvat. A u proužkovaných byl nejlepší konec, kdy lezla nashromážděná barva a bylo jí víc než bílé pasty
sargo:
Co mi to jen... aha... když jsem se dostala, tehdá, někam, kde jsem mohla vypít džusu kolik jsem chtěla. To byla jízda!
eithne: Jo, to taky. Mám pocit, že to poprvé bylo u tebe. No, když o tom tak uvažuju, doteď je to jen u tebe!
helča: Vždycky jsem ti strašně záviděla kartáček měnící barvu podle teploty vody. Nikdy jsem ho neměla. Už se asi nevyrábí :/
eithne: Říká někdo, kdo měl celý život Elmex! Ale jo, tyhle kartáčky byly senzační. Však jsme taky lámali s bráchou rukojeti, když dosloužily, a měli jsme je na hraní do vany
helča: Houby, měli jsme perličku, kterou jsem ujídala a až na naléhání zubařky se pořídil elmex. A s tou bělostí-já ti nevím, skoro bych řekla, že to zas tak zázračný nebude :/
e.b.r.: Nevyměnili ste si blogy s álou? Tohle je naprosto přesně její způsob uvažování - mysterizace věcí, který je ve skutečně triviální si pořídit. Já teda nevim, jestli tim nenaznačim značné rozdíly v zubní hygieně, ale nepřijde mi, že jakkoliv drahá zubní pasta je významnej výdaj, vzhledem k tomu jak často jí kupuju
To nic nemění na tom, že použivám colgate, protože mi chutná
eithne: Helča: No teda! Taky jste nemuseli zatajovat svoji zubařku, jestli právě ona byla vaším klíčem k Pokladu Největšímu!
Honza: Chápej, jsem hrdá na svůj dlouholetý asketismus a železnou vůli, kvůli čemuž sice potom pohlížím s nejvyšším obdivem a nejvyšší touhou na obyčejné věci (možná bych mohla napsat článek o Pringels, o kterých sním už od základky a které jsem ještě nikdy neměla, hm), ale díky čemuž mě nejímá hrůza při pohledu na bankovní konto, a to ani v období Vánoc
eithne: Nejlevnější? Vůbec jsem si jich tam nevšimla, v Norsku jsem jedla jen užnevímjaké jogurty a fiskekaker, tedy OPRAVDU nejlevnější jídlo. Pominu-li ten puding z rozemletých zbytků ryb, který byl levnější o ono vytvarování do tvaru karbanátků.
sargo: Eithné: drahá, můžeš tomu říkat vznešeně asketismus a železná vůle, ale je to čistě snobismus (no, trochu naruby... ), pravda, docela praktický; jedním z jeho virů trpím taky a je to občas otravné - ale konto vrní blahem, to zas jo.
boudicca: Zubní pasta Elmex mi nechutná, Vademecum je lepší! Nicméně akt pomsty je to dokonalý
helča: No..naše školní zubařka (dětská), která si nás nechala snad navždy a jako bonus přijala i mámu
Musím se přiznat, že jednou za čas si řeknu, že si udělám radost a koupím si něco přesně takovýho, ale Pringles to ještě nikdy nebyly. Žeby za následující dva zápočty? Hmm A vlastně si dlužím už pět knih!
eithne: Sargo: Sice jsem nepochopila ani slovo, ale určitě máš pravdu a navíc jsi úžasně ctnostná, nebo tak něco
Boudicca: Musela jsem googlit a první pasta na odkazu byla bělicí, k čemuž mám úděsný odpor, protože mám pocit, že cokoliv bělicího člověku nenávratně poškodí sklovinu. Je mi líto
Helča: Kdybych si měla koupit všechny knihy, které jsem si motivačně slíbila, musela bych si znovu zřídit nedávno zrušný kontokorent
evi: To já zas nejvíc záviděla pasty, co byly tak sladké, že se normálně daly jíst Teď na ten kartáček mažu pastu, jaká je zrovna po ruce, a nějak se pro výběr konkrétní značky nedokážu nadchnout ani následkem všech těch reklam se zaručeně pravými a odbornými zubními lékaři
eithne: Já se s reklamami v podstatě nesetkávám, takže nevím, co teď frčí. Ale Perlička mi chutnala, když jsem byla malá, to jo. A zbožňovala jsem ty vzorky zubních past, které se tehdy hojně rozdávaly - rodiče nám jednu takovou tubičku po nocích tajně doplňovali snad měsíc, abychom si s bráchou mysleli, že je nevyčerpatelná
tlapka: Já jsem milovala pruhované zubní pasty. A ve školce nám dávali podle toho, jak jsme byli hodní, 1-3kopečky a všichni jsme chtěli co nejvíc... Že by byla pasta tak silný motivační činitel?
eithne: Vy jste měli ve školce zubní pasty? A odměny jako kopečky? Jů, to je super