eithne: Zmrzlinka: A co teprve naše nervy! A co teprve jejich nervy!
Angie: Moje řeč...
Boudicca: Moje řeč.
hospodynka: V podstatě mě nejvíc překvapilo, že přes všechno, co o Číně slyším a čtu, nakonec všechno šlo vyřídit a dopadlo to dobře.
eithne: Hospodyňka: To mě vcelku taky. Nějak jsem doteď žila v přesvědčení, že se v asijských zemích musím policii vyhýbat... a rozhodně ji nežádat o pomoc. Jenže je fakt, že já pořád hážu nenavštívené asijské země všechny do jednoho pytle, a zrovna Čína je hrozně moc jiná.
sargo: Přiznej se, tys jim ty pasy hodila do křoví, abys měla pořádnou pecku na závěr.
eithne: Jarmik: Práci... ne, možná jen tím stresem
Sargo: Křoví jsme tam jeli s Jirkou ještě další den prohledat. To jsem tu psala, že kdyby neuskočil, tak bych při tom šlápla na hada?
evi: Panejo, to teda bylo drámo. Hlavně že všechno dobře dopadlo! Pěkná reportáž, takže už se těším na ty z roku 2013, které mi tehdy taky beznadějně utekly...