angie*: Nepřestávám tě obdivovat, já bych se s řevem zhroutila už po prvním kilometru a na další cestu požadovala minimálně nosítka nebo provizorní kočár.
Jo a fotky, týjo, ty fotky... Skoro u každé jsem si říkala, že ji musím v komentáři vypíchnout
sargo: Fotky paráda, drobné historky vtipné - pochop, kdyby to bylo vždycky jen více a více, čtenáři časem otupí (I tak mi to připadá až moc.
)
eithne: Hospodyňka: A brodila jsi?
Angie: Děkuju, děkuju, to je balzám na duši
Sargo: Jako kdyby to už někdy - až na letošní Šlápoty - bylo více a více...
jarmik: Když jsem rozklikl ten perex a objevila se ta první fotka, tak to je první dojem jako hrom.
zmrzlinka: Ach, tie ranné hmlove fotky ! To stálo za to i bez hromady kilometrov
eithne: Jarmik: Moc děkuju!
Zmrzlinka: To je pravda, ráno bylo neskutečné, navíc se neustále měnilo, že si člověk musel vychutnávat opravdu pouze přítomnost... jojo, mám ráda podzim