Recyklujte papír, chraňte lesy!
Článek Běžecký deníček: únor 2014
Komentáře k článku: Běžecký deníček: únor 2014
helča: Komentář dne-Kůň 
Jsi machr.
"až ke stropu a)" co a? A čekám na další větu a nic.
Hroznýšovec! U nás je to "takovej barevnej had". Konečně si ho můžu vygůglit. Výměna hada za papouška mě fascinuje. Jako ta flekatá varianta má pěknej rozsah barev, ale pořád je to had. Ta jednobarevná varianta je prostě jenom ošklivej had.
Jak se jako běhá s rýmou aniž by se člověk udusil? Já mám problém se s rýmou jenom najíst a napít, aniž bych netrpěla nedostatkem kyslíku.
Ty jsi takovej znalec aut, že dokážeš takhle střelit zkratku? Páni. (Kterou já poctivě a ne zcela úspěšně gůglím.)
Ten běhací klub-neběhaj oni někdy i jindy než ve čtvrtek? Občas chodíme na lezení pěšky přes Stromovku a právě posledně na nás ze tmy vyběhnul neuvěřitelně velkej neosvětlenej dav. Jednotlivý běžci, tmavý nebo světlý, nejsou zvláštní, ale tohle mě překvapilo.
Barvu! Hlavně barvu!
Jinak k mejm poznámkám k přebejvajícím písmenům ap.- včera jsem se dozvěděla, že celá moje korektorská práce za nic nestojí.
Možná bych měla radši mlčet, když nejsem schopná postřehnout ani chybu v podmětu s přísudkem a chybějící mezeru mezi slovama.
Nebo bych možná měla přehodnotit, který z těch prací zadarmo chci fakt dělat.
eithne: Helčo, já tak hrozně zbožňuju tvoje dlouhý komentáře! Jestli je to důsledek toho, že tenhle týden nevyšel článek o blog vedle, tak asi budu vydávání bojkotovat častěji 
To "ke stropu a" dává smysl, když si úplně odmyslíš závorky. A protože ze mě učitelka češtiny nebude, můžu si to dovolit 
Hadi jsou nádherní všichni, samozřejmě. Hroznýšovci byli akorát před svlékáním, takže vybledlí, ale pomazlila jsem se s nimi s radostí, u každého domácího hada mě hrozně fascinuje, jakou sílu při ovíjení má. To by byl mazlíček pro mě akorát - a navíc by z něj nebyly po bytě chlupy. Zásadní faktor.
Hele, rýma byla průtoková a už od tělocviků na základce mám ozkoušené, že když se začnu hýbat, přestane mi z nosu téct. Tendenci se jí dusit jsem měla až včera, ale to už byla hodně na ústupu.
PKW je kratší a údernější než osobní auto. Nic jinýho za tím nehledej 
Čtvrteční večerní běhací klub běhá pravidelně v pátek. Tak se příště hlaš, jestli mě zahlídneš, teda jestli mi to bude vycházet, abych chodila pravidelněji
Barva! Ano! Díky!
Hele, prosímtě, proč děláš zadarmo něco, za co ti někdo jiný nadává? Do toho bych nešla ani já, a to lidem opravuju chyby ráda
helča: Ne, tím to není. Já mám teď docela realistický období? Nějaký období. Prostě ta pauza je nemilá, ale zas tak moc mě neštve
Ještěrky taky nepouštěj chlupy a navíc nemaj tak záhadnej nerozluštitelnej pohled. Byť jsem alergik, srst má něco do sebe. Dokonce mě i baví si s babiččinym kocourem jenom povídat nebo na sebe zívat a mrkat.
Dobře, příště budu z paralelní cesty pokřikovat Eithné! Eithné! a schválně, kdo se ozve.
Ani ne tak nadává, jako spíš že se teď popadnul plnej kýbl a vychrstnul se na mě. Už je v plánu sraz, kde se to bude probírat, tak uvidím, jakej z toho budu mít pocit. Ono je to takový složitý, protože šlo vlastně o dobře míněný a většinou dobrý připomínky. Jenže u posledního čísla prostě někdo vzal moje připomínky a komentáře, pár jich vzal v potaz a zbytek hodil z okna. Takže jsem se naštvala, když přišel časpois a já to uviděla a teď znova, když přišly ty oprávněný výtky, že jsem neschopná. Snad dojdem k něčemu rozumnýmu. Ale věř, že dobrovolně trávit čas něčím, co se mi pak omlacuje o hlavu, mě moc nebaví. Jenže oni maj nouzi o dobrovolníky, žejo. Takže se budeme určitě všichni vymyslet nějaký pěkný řešení a bejt na mě hodný.
evi: a já si pořád říkám, proč že se to raději věnuji těm ručním pracem
Jsi fakt borec (teda oproti mně je borec každý), hlavně obdivuju tu vytravlost a vůli donutit se vyběhnout z domu povětšinou sama, když ti nikdo nehuláká za patama 
sargo: *obdivně óchá*
(Vím po mně nemůže dneska nikdo chtít...)
*óchá opravdu velmi obdivně!*
eithne: Helča: Ještěrky jsou divný. Asi že jsou moc rychlý, bála bych se je vyndat z terárka na poňuchání, aby mi neutekly. S pokřikováním tě beru za slovo!
Evi: Díky díky Ono já s tou vytrvalostí a vůlí trochu podvádím tím, že si to sepisuju na blog - to bych se styděla, kdyby tam byla nějaká větší neběhací pauza, žejo. Co já vím, kdo mě čte. Nemít blog, tak to s tím tréninkem moc slavně nevidím
Sargo: Velice oceňuji snahu Děkuji!
hospodynka: Tak já se taky přidám k óchání(chci kladné body) , ikdyž ten pravý pocit je spíš zděšení - jako že jsi strašlivý masochista
eithne: Masochista bych byla, kdybych jela příští víkend do Beskyd a neměla nic natrénováno. Žejo. Logický. Bych tam zdechla. Takže mě žene jenom pud sebezáchovy
Díky! Kladných bodů: +56.
eithne: Tentokrát 125 km ze slovenské strany, Kysucké Beskydy. Trasa je sepsaná tady: kysuckastovka.wbl.sk... ale je to poprvé, co půjdu nějaký pochod, který má časový limit, navíc docela přísný (na moje schopnosti), takže bych asi nebyla moc schopná dávat vědět, kde jsem. Ale ono tohle už bys stejně asi měla dost z ruky
ebřík: a prosimtě toho datla černolícího si viděla v tý tvojí zoo, nebo sis zaběhla na nějakej jinej kontinent?
eithne: No dyť říkám, že birdwatching neni nic pro mě Ale řekni mi, co jsem viděla, že to má červenou hlavu, žlutý tělo a černá křídla a na stromě to sedí na kmeni jak datel?
ebřík: no kdybys byla ochotná přiznat, že to žlutý tělo bylo z vyčerpání a že to bylo vlastně bílý, tak to byl docela normální strakapoud ten tvůj popis nesedí na nic, co by u nás žilo, datel je celej černej (jenom červenou hlavu) a žluny maj zelený křídla .. a tím jsme datlovité na tomto kontinentě víceméně vyčerpali.
eithne: Jak vypadá strakapoud, bylo doma to první, co jsem googlila, žejo. Jenže tohle mělo to tělo žlutý. Žlunu už jsem párkrát potkala na sídlišti, ta vím, jak vypadá. No. Fakt to není koníček pro mě
ebřík: no a třeba je to právě naopak - díky svému pozorovacímu talentu jsi právě objevila naprostou raritu! a ten datel bělolící fakt odpovídá? pomatuješ si, jestli se ten tvůj pták od něj nějak lišil?
eithne: Černolící!
Hele já nevím, hledala jsem to hned po doběhu, ale moje vizuální paměť je fakt katastrofická, takže to asi může být cokoliv jinýho. Na druhou stranu, už když jsem na něj koukala (zastavila jsem kvůli tomu dokonce!), jsem si nahlas opakovala 'černá křídla, žluté tělo, červená hlava', abych pak měla snazší dohledávání, proto si jsem dost jistá, že to nebyl ten strakapoud.
No ale na GPSku to nevyfotim a nic jinýho s sebou netahám, žejo.
ebřík: Ivana vymyslela, že to moh být strakapoud prostřední, ten má dost okrový břicho a hlavu úplně červenou, co ty na něj?
eithne: Mi přijde, že má trochu jiný tvar, ale fakt to už nejsem po několika dnech schopná určit, takže ti to asi vcelku s klidným svědomím odsouhlasím... se bojím, že už jsem dost ovlivněná fotkami toho obskurního datla, totiž.
eithne: Bych ho i nosila, už jenom kvůli srnkám a pštrosům, ale nemám ho kam dát. Leda bych nebrala GPSku, ale ta je teď hodně klíčová, abych si dokázala hlídat tempo. Takže asi ne, no
jarmik: Leccos z článku si dovedu představit: tempo 6 min. - OK. 25 km běh - dobrá, jedinkrát jsem běžel 10 km, ale to je jen 2,5 víc.
Ale toto vše jsem provozoval v normálním terénu a ne v tom strašném krpálu ze Zbraslavi nahoru!!! Neznám ty Šance, ale podle vidím, že to je +- stejné jako naproti ta Závist, kam jsem se snažil vyjít s kočárkem. V takovém terénu stěží jdu pomalým krokem, ale rozhodně neběžím.
Připadá mi to strašně drsné - jseš dobrá!
eithne: Jé jé jé, děkuju Vzhledem k tomu, že tě považuju za jeden ze svých vzorů, co se běhacího odhodlání týká, takový komentář skutečně těší
Ten krpál ze Zbraslavi na Šanci samozřejmě chodím a jediná moje ambice je, abych ho chodila čím dál rychleji. Považuju to za výborný trénink na dálkové pochody, protože čeští i slovenští organizátoři se v podobných terénech vyžívají a já jsem pořád ještě do kopců hrozně slabá. No a navíc samozřejmě ještě hodně udělá to, že mě terén baví násobně víc než asfalt, který tak tak trpím.
eithne: Tak jsem to dneska zčekla, v rámci dvaatřicetikilometrového běhu jsem zvládla stoupání na Závist i na Šanci. Takže konečně vím, že na Závist zvládnu až na nejprudší padesátimetrový úsek vyběhnout, u Šance si pořád jinak než chůzí neškrtám. Tolik ke srovnávání
zmrzlinka: Nie je to nejaká úchylka, keď ma baví čítať bežecké reporty ? Konečne som mala čas poriadne si to pozrieť i s mapkami, to ma na tom baví najviac
O škole nič nepíšeš, tak to vyzerá, že Tvoj život pozostáva len z behania a iného športovania a tak sa teším na ďalší report !
eithne: Úchylka je to vítaná Teď mám ale dilema, začala jsem běhat bez GPSky, tak nevím, jestli tam dávat mapky od starších běhů se stejnou trasou... hm...
Díky díky